Článek
První snímky nejsou určeny k vědecké analýze. Teleskop ještě není v provozu, nadále chladne a pomalu a pečlivě nastavuje svá zlatá zrcadla, což je nezbytné pro správné pozorování vesmíru v infračerveném světle.
„Aby mohli astronomové získat použitelné snímky, musí 18 segmentů šestiúhelníkového primárního zrcadla fungovat jako jedna struktura,“ vysvětlila Patricia O’Reillyová z NASA.
Hvězda u Velkého vozu. První cíl, na který NASA zaměří Webbův teleskop
K dosažení tohoto vyrovnání se přístroj zaměřuje na konkrétní hvězdu: HD 84406 vzdálenou od Země zhruba 260 světelných let v souhvězdí Velké medvědice. HD 84406 je příliš jasná na to, aby byla vědeckým cílem, ale je ideální pro „ladění“ teleskopu.
⚫️ Our team first chose a bright, isolated star called HD 84406. Over ~25 hours, Webb was repointed to 156 positions around the star's predicted location, generating 1560 images with NIRCam’s 10 detectors. This is just the center of an image mosaic with over 2 billion pixels! pic.twitter.com/XfaIJcDghF
— NASA Webb Telescope (@NASAWebb) February 11, 2022
Kromě snímku této hvězdy NASA představila také „selfie“ primárního zrcadla. Teleskop ho nepořídil zvenčí observatoře, ale jedním z přístrojů, infračervenou kamerou.
Bonus image! When it’s time to focus, sometimes you need to take a good look at yourself.
— NASA Webb Telescope (@NASAWebb) February 11, 2022
This “selfie” taken by Webb of its primary mirror was not captured by an externally mounted engineering camera, but with a special lens within its NIRCam instrument. #UnfoldTheUniverse pic.twitter.com/XtzCdktrCA
Dalekohled je na místě od konce ledna
Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) vynesla do vesmíru 25. prosince raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Svého konečného cíle, tedy své orbitální pozice 1,5 milionu kilometrů od Země, dosáhl 24. ledna. Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut.
Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce.
Teleskop Jamese Webba se dostal do Lagrangeova bodu 1,5 milionu kilometrů od Země
Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velmi slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardy let.
První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu.
JWST je projektem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) s širší mezinárodní účastí, včetně české. Podílejí se na něm i Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská vesmírná agentura CSA.