Hlavní obsah

Vzdělávání je potřeba více zaměřit na rozvoj dovedností a nadání, nabádá sdružení

Praha

Pro modernizaci vzdělávání je podle odborníků třeba více se zaměřit na nadání žáků a rozvoj základních dovedností pro život. Vyplývá to ze stanoviska sdružení Partnerství pro vzdělávání 2030+, jehož členem je i Asociace ředitelů ZŠ. Východiskem by podle sdružení mohl být dokument Evropské komise o dovednostech pro celoživotní učení. Doporučilo to zohlednit při přípravách změn v rámcových vzdělávacích programech (RVP), které chystá MŠMT.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Článek

„Podpůrné vzdělávací prostředí a příznivé klima ve školách jsou významnou podmínkou pro to, aby bylo možné naplnit hlavní cíle (vládního dokumentu) Strategie pro vzdělávání 2030+, jimiž jsou snížení nerovností a zlepšení kompetencí žáků, respektive jejich vzdělávacích výsledků,“ shrnula mediální zástupkyně Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) Radka Hrdinová.

SKAV je součástí sdružení Partnerství pro vzdělávání 2030+. Vzdělávání by podle sdružení mělo vést k rozvoji základních dovedností, které pojmenovává dokument Klíčové kompetence pro celoživotní učení doporučený Radou Evropské unie.

Osm základních dovedností

Dokument rozlišuje osm základních dovedností, a to čtenářské, jazykové, matematické či vědecké, digitální, sociální, občanské, podnikatelské a kulturní.

Asociace češtinářů: Úpravy maturit? Chce to hlavně kontrolu kvality

Věda a školy

Za součást sociálních dovedností označuje např. umění učit se, k matematickým řadí chápání techniky. Dovednosti popisuje jako soubor znalostí, schopností a názorů, které si člověk vytváří postupně celý život formálním i neformálním vzděláváním, tedy ve škole i mimo ni – v rodině, práci či jinde.

Podle Partnerství pro vzdělávání 2030+ by se na tyto dovednosti měla zaměřit i připravovaná revize RVP, kterou vládní programové prohlášení slibuje dokončit do konce roku 2023. Větší důraz by se do budoucna měl klást na samostatnost, odpovědnost, spolupráci či využívání digitální techniky k rozvoji tvořivého myšlení nebo občanství.

Obsah učiva by se měl upravit tak, aby umožňoval rozvoj všech individuálních talentů a zájmů a podporoval čtenářství. Nikdo by se neměl vyčleňovat ani z přístupu k případnému rozšiřujícímu učivu, doporučilo sdružení.

Organizace se shodly na prioritách pro odkládanou novelu zákona o učitelích

Věda a školy

V souvislosti s tím by se podle něj měly změnit i učební materiály. Školy by je měly žákům nabízet individuálně podle jejich pokroků. Této úpravě by se mělo přizpůsobit i vzdělávání učitelů.

Sdružení rovněž doporučilo přehodnotit smysl jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Pokud by se nezrušila, měla by se podle něj upravit tak, aby se zaměřovala především na základní dovednosti.

Gazdík: Systém vzdělávání připravuje na minulost, ne na budoucnost

Domácí

Partnerství pro vzdělávání 2030+ vzniklo v červnu 2020. Jeho členy jsou Asociace ředitelů základních škol, SKAV, Asociace krajských vzdělávacích zařízení, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, Česká rada dětí a mládeže, Nadační fond Eduzměna a Národní síť Místních akčních skupin.

Pololetní a jarní prázdniny

Za připomenutí stojí, že žáci základních a středních škol v Česku mají nyní – v pátek 4. února – jednodenní pololetní prázdniny, přičemž části z nich se od pondělí prodlouží o týden jarních prázdnin. Termín jarního volna se liší po okresech, poslední žáci a studenti budou mít volný týden od 14. března.

Jarní prázdniny 2022: Termíny týdenního volna pro jednotlivé okresy

Domácí

Jako první si letos mohou užít jarní prázdniny školáci z okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ a západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice a Nový Jičín.

Související články

Výběr článků

Načítám