Článek
Cílem týmu pod vedením Martina Golce z Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého bylo znovu probádat lokalitu, kterou roku 1872 zkoumal lékař, archeolog a speleolog Heinrich (Jindřich) Wankel.
Kromě nálezů úlomků keramiky, dřevěných vozů s kovovými ozdobami, šperků a zbraní přinesl nový výzkum nové a často zásadní poznatky.
V centru Plzně objevili 500 let starou studnu. Odpad do ní házeli už za Rudolfa II.
„Po Wankelově výzkumu zůstala řada otázek. Donedávna jsme se kupříkladu domnívali, že ostatky lidí a předmětů ležely pod zemí v černé vrstvě, která vznikla hořením. Nyní ale vše nasvědčuje tomu, že šlo o přirozený proces tlení. Podařilo se nám pod betonovou podlahou jeskyně najít ve čtyřech sondách neporušenou původní vrstvu a zrekonstruovat dávnou podobu jeskyně,“ popsal Golec.
Nikdy jsme se s podobným ukládáním mrtvých do povodňového řečiště nesetkali
Doplnil, že s využitím nejmodernější techniky pokračují v laboratořích rozbory a mnohé analýzy, např. půdní DNA.
Pohřbeno několik generací vládnoucí elity
Současné poznatky podle Golce naznačují, že v jeskyni bylo pohřbeno několik generací tehdejší vládnoucí elity.
„Mrtví velmožové a velmožky byli s pohřební výbavou, jídlem a dary uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. Domníváme se, že šlo o jeskynní svatyni z let 575 až 450 před naším letopočtem. Identifikovali jsme nedávno i fragmenty šesti pohřebních vozů, což je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období,“ uvedl.
Šest tisíc let staré ženy se zhmotnily v Brně
Jako naprosto jedinečný vnímá způsob ukládání mrtvých těl v místě, kudy protéká podzemní potok při velkých povodních.
„Prostory v Býčí skále místy zaplavovala a dodnes tu a tam zaplavuje voda. Nikdy jsme se s podobným ukládáním mrtvých do povodňového řečiště nesetkali - v Evropě není známé,“ prohlásil.
Býčí skála byla pohřebištěm elit
Tuzemští odborníci si proto myslí, že se tak dělo zcela záměrně a že šlo o symbolický akt.
„Naši předkové věřili, že pod zemí mrtvý patří bohu/bohům a jiným bytostem a že hříchy z pozemského světa odplaví voda. Tehdejší elity se rády stavěly mezi lidi a bohy, což je nesmírně zajímavá věc. Nabízí se zde očistná úloha vody. Bude úkolem dalšího teoretického výzkumu nejen tato, ale všechna terénní data správně interpretovat,“ podotkl archeolog.
Hned po vstupu do jeskyně je mohutný sál, v němž objevil archeolog Jindřich Wankel pohřeb velmože z doby bronzové.
První předběžné výsledky vědci představí na zářijové konferenci Kras, jeskyně a lidé v Blansku.
