Vysoké školy zatím vyčerpaly z podpory studentům z Ukrajiny polovinu

O částce 150 milionů korun na podporu ukrajinských uprchlíků na českých vysokých školách rozhodlo MŠMT na začátku března, tedy krátce po napadení Ukrajiny Ruskem.

Školy mohou pomoc využít pro studenty, kteří se v ČR zapíšou k běžnému studiu, nebo i pro ty, kteří přijedou na krátkodobé studijní pobyty.

Na jednoho posluchače mohou v tomto i příštím akademickém roce získat až 150 tisíc Kč. Podpora by měla podle úřadu stačit pro 1000 až 1500 lidí. Finance mohou školy použít na pokrytí stipendií i dalších služeb souvisejících se studiem.

Ze sumy 150 milionů korun se podle Bareše vyčerpalo zatím asi 75 milionů. Druhou polovinu peněz mají univerzity stále k dispozici, zároveň by ale chtěly, aby ministerstvo vyjasnilo, jak bude podpora pokračovat v delším časovém horizontu.

„Nyní napříč vysokými školami probíhá přijímací řízení, moc dobře vidíme, že situace na východě Ukrajiny se nevyvíjí vůbec příznivě, lze očekávat, že zde budou (uprchlíci) setrvávat delší dobu. A my přijímáme například do bakalářských programů na tři roky,“ upozornil Bareš. „Potřebujeme vědět, jak dlouho podporu můžeme poskytovat,“ vysvětlil.

Vysoké školy podle něj podporují ukrajinské uprchlíky i z vlastních peněz. Konkrétně Masarykova univerzita podle něj dala na podporu ukrajinských studentů a akademiků kolem 15 milionů korun. Podotkl, že univerzity ukrajinským uprchlíkům rády přispějí, ale nemohou to zvládnout po celé tři roky bakalářského studia.

„To je mimo finanční možnosti vysokých škol v České republice,“ konstatoval Bareš. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) podle něj rektorům přislíbil, že se tím bude zabývat.

Celkový přehled o počtu ukrajinských uprchlíků na VŠ v Česku rektoři nemají. „Na některých školách jsou to desítky, jinde stovky, někde jednotky,“ uvedl místopředseda ČKR a rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Vladimír Sedlařík.

Bareš doplnil, že např. na Masarykově univerzitě se počet ukrajinských studentů zdvojnásobil, ale nejsou jich vysoké stovky. „Uzavírali jsme přijímací řízení a máme 900 přihlášek na Masarykovu univerzitu asi od 600 osob. Nejsou to žádná dramatická čísla, navíc určitě budou posílat přihlášky i na jiné vysoké školy. Je to zvládnutelné,“ shrnul.

Rektoři zároveň požadují pro příští rok navýšení rozpočtu na vysokoškolské vzdělávání o pět miliard korun. Zvýšení rozpočtu je podle nich potřeba kvůli inflaci i předpokládanému růstu počtu studentů v následujících letech. Rozpočet na vzdělávání na VŠ činí letos 28,6 miliardy korun.

„Jestliže si vezmeme inflaci a demografický růst, který meziročně je zatím přes jedno procento, ale třeba kolem roku 2025 už bude meziročně kolem 10 a více procent, tak očekáváme, že se začneme bavit o nárůstu kolem pěti miliard korun pro vysoké školy,“ uvedl Bareš.

O rozpočtu bude jednat s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) pravděpodobně koncem tohoto měsíce. „Zatím nevíme, jak má být rozpočet navržen, protože jednání o střednědobém výhledu bylo odloženo o jeden měsíc,“ poznamenal.

Přidat peníze budou chtít rektoři i na vědeckou činnost vysokých škol. Rozpočet na vědu, ze kterého čerpají peníze vedle vysokých škol i další výzkumné organizace, je letos 39,3 miliardy korun.

Bareš připomněl, že v dalších letech bude v důsledku demografického vývoje přibývat studentů. „Pokud by byly zafixovány rozpočty vysokých škol, tak 18letí a mladší budou mít stále méně příležitostí k tomu, aby se dostali na vysokou školu,“ upozornil.

ČKR se podle něj navíc shodla na tom, že vyrovnané hospodaření vysokých škol je už tento rok v ohrožení kvůli růstu cen energií a inflaci.

Rektoři podporují rovněž navýšení peněz pro univerzity třetího věku (U3V) pro příští rok, a to na 27,5 milionu korun. Podle Bareše to odpovídá rapidnímu nárůstu počtu kurzů, které se pro posluchače tohoto vzdělávání pořádají. U3V navštěvují hlavně lidé v penzi. Podle údajů Asociace univerzit třetího věku jich na kurzy v roce 2020 chodilo asi 64 tisíc, což bylo o pětinu více než o pět let dříve.