Vysoké školy více obměňují nabídku technických oborů

Podle údajů ministerstva školství studovalo v roce 2017 technické vědy v tuzemsku 65 320 lidí, zatímco o deset let dříve to bylo 82 269 posluchačů.

Úbytek souvisí se snížením celkového počtu studujících v důsledku demografického vývoje. Podíl studentů technických oborů se tak příliš nezměnil – lehce poklesl z téměř 24 procent na necelých 22 procent.

Studium techniky má v Česku tradici, která souvisí i s průmyslovou strukturou českého hospodářství.

Ve čtvrtek 18. dubna uplyne 150 let od reformy Polytechnického ústavu Království českého, která do jeho čela postavila místo ředitele rektora. Předchůdkyní polytechniky byla Stavovská inženýrská škola, která zahájila výuku v lednu 1718.

Od 20. let minulého století škola nese název České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze. Kromě něj vznikly během 20. století v ČR i další vysoké školy, kde lze technické obory studovat.

Podobně jako na jiných školách je na ČVUT v současnosti zájem hlavně o studium, které souvisí s informačními technologiemi. Kromě toho láká studenty podle zástupců fakult třeba mechatronika, která propojuje klasickou mechaniku, robotiku, informatiku a automatické řízení, případně perspektivní obor biomedicínské a klinické techniky.

Zájem roste také o studium letectví a kosmonautiky. Klesá naopak například obliba materiálového inženýrství nebo geodézie a kartografie.

„Ve většině studijních oborů se promítají nové poznatky a trendy, především informační technologie, které doplňují moderní strojírenství v duchu čtvrté průmyslové revoluce,“ poznamenal Ladislav Lašek z Fakulty strojní ČVUT.

Na této fakultě se v poslední době nově otevřely studijní magisterské programy Průmysl 4.0 nebo Automatizační a přístrojová technika.

„Nově vznikající obory jsou kombinací vědomostí z různých oblastí techniky, případně mají přesah i do netechnických oborů,“ uvedla dále mluvčí Vysokého učení technického (VUT) v Brně Radana Kolčavová.

Tato univerzita připravila mezioborové studium informační bezpečnosti, audio inženýrství či angličtiny v elektrotechnice a informatice, což je obor pro budoucí technické překladatele.

Technicky zaměřené studijní programy nabízí i Univerzita Karlova (UK), a to na pěti ze svých 17 fakult. Nejoblíbenější je bakalářské studium informatiky, jak sdělil Petr Podzimek z oddělení vnějších vztahů UK.

„Do určité míry jsou technické i všechny programy na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze,“ řekl její mluvčí Michal Janovský.

Nabídka studia se podle něj na škole proměnila i díky úpravě vysokoškolského zákona z roku 2016, podle které musely školy změnit obory na studijní programy.

Otevřela se tak kupříkladu možnost studia programu Bioinformatika a chemická informatika nebo Chemické inženýrství a bioinženýrství.

Technicky zaměřené studium je čím dál oblíbenější i na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO) či na Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) v Českých Budějovicích.

Na obou školách roste zájem o techniku na úkor ekonomických oborů. Oblíbené je zejména strojírenství, dále informatika, elektrotechnika nebo pozemní stavby.

Na půdě VŠB-TUO má navíc příští rok v září začít fungovat zbrusu nová střední škola, a to technická a podnikatelská akademie. Má jít o unikátní technické lyceum.

Kombinace technických a ekonomických disciplín je populární na České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze, jak uvedla mluvčí školy Jana Kašparová.

„Zvýšený zájem je také o programy zaměřené na problematiku dopravy nebo o studium zahrnující digitalizaci, automatizaci a s tím spojené řídící a informační systémy (Průmysl 4.0),“ doplnila.

Technické obory je možné vystudovat též na některých fakultách Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni nebo na Univerzitě Pardubice (UPa), kde před deseti lety vznikla Fakulta elektrotechniky a informatiky.

V Plzni podíl studujících technické obory za poslední desetiletí mírně poklesl, i tam se ale projevuje větší zájem o nové technologie, informatiku a kybernetiku.