Článek
Svoji poslední práci napsal Hawking ve spolupráci s Thomase Hertogem z Institutu teoretické fyziky na Univerzitě v Leuvenu (Lovani) v Belgii. Odborný text v angličtině, publikovaný tento týden v časopise Journal of High Energy Physics, je volně dostupný zde.
Jsou vesmíry nekonečné?
Dva vědci se zabývali především těmito otázkami: Žijeme v multivesmíru? (Multivesmír neboli mnohovesmír je, jednoduše řečeno, teorie o existenci mnoha vesmírů – pozn. red.)
„Vyvinul velký třesk nekonečné vesmíry?“ táží se dále odborníci. Pokud existují nekonečné vesmíry, znamená to, že neexistují žádné zákony, které by mohly řídit jejich organizaci či proces stvoření? A jestliže neexistují a jsou prostě „jen“ mnohé vesmíry, jaké zákony je řídí a jak?
#kuleuven professor Thomas Hertog mag Stephen zeggen tegen Mr.Hawking http://t.co/pzbM1QFebf pic.twitter.com/uvL9lQEvER
— KU Leuven (@KU_Leuven) 27. ledna 2015
Základní myšlenka Hawkinga a Hertoga zní následovně – předpokládejme, že takzvaný velký třesk stál o zrodu vesmíru, který se nadále se neustále rozpíná (nazývá se to pojmem věčná inflace). Daná teze rovněž naznačuje, že skutečně existují nekonečné vesmíry.
Problémem však je, že pokud opravdu jsou, nemáme dle vědců způsob, jak ukotvit nás samotné v našem kosmu, stejně tak je problematické uchopit a porozumět veškerým fyzikálním zákonům ve všemožných světech.
Přezkoumání velkého třesku
V novém článku Hawking a Hertog přezkoumali teoretické charakteristiky velkého třesku s použitím nových matematických aplikací. Dospěli k závěru, že ve svém novém modelu musí každý vesmír sdílet nějaký fyzikální zákon.
To dává budoucím vědcům a fyzikům strukturovanější soubor informací pro identifikaci jiných vesmírů.
Konečná verze Hawkingova dokumentu byla předložena, jak připomíná CNN, jen 10 dní předtím, než velký výzkumník zemřel. Stalo se mu to ve středu 14. března ve věku 76 let. [celá zpráva]
Stephenu Williamu Hawkingovi v roce 1963 diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu (ALS), která ho nakonec upoutala na invalidní vozík a znemožnila mu ovládat svalstvo. Lékaři mu sice v jeho 21 letech dávali pouze dva roky života, avšak on je „přelstil“ o 53 let – lze tak říci, že tento britský velikán světové vědy doslova přežil sám sebe.
Byl právem považován za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti a nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, velkém třesku a černých dírách značně přispěl k rozvoji lidského poznání. Nevylučoval ani existenci mimozemských civilizací, v posledních letech navíc varoval před možnými dopady umělé inteligence.
