Hlavní obsah

Vrcholil meteorický roj Perseidy. Podívejte se na videa od astronomů

Aktualizováno

V noci ze čtvrtka na pátek nastalo maximum meteorického roje Perseidy. Pozorování padajících hvězd si nenechalo ujít množství lidí. Záběry z vrcholícího úkazu Novinkám poskytly Hvězdárna Valašské Meziříčí, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského v Praze a Astronomický ústav AV ČR.

BEZ KOMENTÁŘE: Záběry Perseid v noci ze čtvrtka na pátekVideo: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského

Článek

„Pozorování jsme veřejnosti umožnili v Ondřejovské hvězdárně. Na tzv. radarové louce bylo plno, přišlo kolem 400 lidí,“ sdělil Novinkám Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.

Foto: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR

Pozorování Perseid v Ondřejově

Podle něj v maximu úkazu padá až 80 meteorů za hodinu.

BEZ KOMENTÁŘE: Zrychlený záznam tříhodinového pozorování Perseid, umělých družic, záblesků meteorů a jednoho letadlaVideo: Jan Mánek, Astronomický ústav AV ČR

Samotné světélkující čáry, tedy „padající hvězdy“ z roje Perseid, můžeme na noční obloze sledovat už od poloviny července. Země v blízkosti prachového proudu rozptýleného za jeho mateřskou kometou prochází každoročně mezi 17. červencem a 24. srpnem.

Snímek dne NASA má česko-slovenské autory. Láká na Perseidy

Věda a školy

Název meteorického roje je odvozen od místa v souhvězdí Persea, z něhož meteory zdánlivě vylétají. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry například jako zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při rychlém průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří a svítí.

Foto: Tomáš Slovinský a Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě

Astronomický snímek NASA z 9. srpna: Perseus a ztracené meteory

Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km za sekundu a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem.

Slzy svatého Vavřince

První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením sv. Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů střežících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým.

Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“.

V týdnu si na nebi vychutnáme hvězdopád Perseid

Věda a školy

To, že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835–1910) v druhé polovině 19. století. Jako první našel přímou spojitost meteorů s kometami, a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862.

NASA znovu ocenila snímek českého astrofotografa. Zachytil loňskou kometu

Věda a školy

Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale právě připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok v létě prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou.

Související články

Nastalo částečné zatmění Slunce

Pokud to počasí dovolilo, ve čtvrtek kolem poledne se lidé mohli kochat jediným z našeho území pozorovatelným zatměním Slunce v letošním roce. Měsíc vstupil do...

Výběr článků

Načítám