Virologický ústav spojí špičkové vědce

V jednu chvíli přestalo být jasné, čí doporučení jsou stěžejní. To by se mohlo změnit. Vznikl Národní institut virologie a bakteriologie, který propojí vědce i jejich výzkumy. Výhra to může být i pro české pacienty.

„Zapojeny jsou za nás mimo jiné tři lékařské fakulty. Abychom, až někdo přijde do kterékoliv nemocnice s infekcí, dokázali rychleji zjistit, jestli se blíží multiorgánovému selhání, a dokázali jsme cíleně reagovat, aby se z toho dokázal dostat,“ přiblížila jeden z projektů rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

„Přál bych si, aby vznikla fungující platforma lidí, kteří se pravidelně stýkají, aby vznikly nové spolupráce a skupiny vedené mladými lidmi, ideálně ze zahraničí, kteří přinesou nové přístupy a dynamiku,“ řekl Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB), který projekt zastřešuje.

Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové je institut ideálním prostředím pro vznik nových studijních oborů. Výzkumníci se zaměří na to, jak viry a bakterie napadají své hostitele, tedy zvířata nebo lidi, jak se vyhýbají přirozené imunitní obraně a způsobují onemocnění. Jednou z oblastí výzkumu je tak logicky i hledání léčby.

„Virovým a bakteriálním hrozbám budeme čelit čím dál víc,“ očekává Zažímalová. Šíření virů podle ní napomáhá intenzivní doprava, globalizace a schopnost virů dlouhodobě přežívat v nepříznivých podmínkách. U bakterií je stále větším problémem odolnost vůči antibiotikům.

„Za to si můžeme sami nadužíváním antibiotik například při chovu dobytka nebo drůbeže. Spousta antibiotik zůstává i v odpadních vodách,“ přiblížila. Mimo to je lékaři často předepisují, i když to není pro léčbu potřeba. „Bude to obrovský problém, už teď jsou kmeny způsobující tuberkulózu, které jsou rezistentní vůči tradičním lékům proti tuberkulóze, a bude to v dalších věcech,“ dodala.

Institut čítá 28 vědeckých týmů z osmi odborných institucí či univerzit. Z evropského Národního plánu obnovy (programu ministerstva školství) na něj dostalo Česko 1,3 miliardy korun. Podporu dostal projekt na 3,5 roku, což je na rozsáhlý výzkum a vývoj léků podle vědců krátká doba. Pak bude třeba sehnat další finance.

Ambice jsou ale větší. Má jít o předstupeň pro vybudování národního virologického ústavu. ÚOCHB už má na něj podle exředitele Zdeňka Hostomského v Krči zajištěné i pozemky. Ještě několik let to ale potrvá.

Mělo by jít o renomovanou instituci, jakou je německý Institut Roberta Kocha. O jeho vzniku se mluví dlouho, padl i návrh na pojmenování po Antonínu Holém, objeviteli antivirotik využívaných například při léčbě HIV. „Vzniklý institut je výzkumné konsorcium špičkových laboratoří, které budou dělat základní a aplikovaný výzkum. Dlouhodobým cílem je přetavit program, pokud bude úspěšný, v něco, co by spolu s klinickými pracovišti mohlo v budoucnu vytvořit český Kochův institut,“ řekl Právu Konvalinka.

Podle exministra školství a nyní náměstka tamtéž Roberta Plagy je cílem vytvořit místo, kde budou experti, které bude moci kterýkoliv ministr zdravotnictví požádat o radu.