Článek
V aktuální analýze podmínek pro distanční výuku vycházeli inspektoři ze svého průzkumu mezi řediteli škol po přechodu na výuku na dálku loni na jaře a dalších zjištění ze začátku tohoto školního roku.
Školy v roce 2020? Výuka na dálku i změny u maturit
Výsledky porovnali s mezinárodními průzkumy OECD a dalšími, jako jsou mezinárodní šetření PISA (Programme for International Student Assessment) nebo TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study), které sledují znalosti žáků v různém věku.
Pět procent čtvrťáků nemá doma psací stůl
„Klidné místo na učení má doma podle svého vyjádření 90 procent českých patnáctiletých žáků, což je o něco méně, než činí průměr OECD,” uvedla inspekce.
Průzkum před dvěma roky podle inspekce poukázal na relativně vysoký podíl škol, které nemají dostatek kvalifikovaného personálu pro technickou podporu. Nejlépe vnímají situaci ředitelé SOŠ, jako nejvíce problematická se jeví na gymnáziích.
„V mezinárodním srovnání je Česká republika jedenáctou zemí s nejvyšším počtem žáků, kteří mají doma počítač a mohou ho využívat pro školní práci. Uvedené vybavení nemá doma sedm procent žáků základních škol a dvě procenta žáků víceletých gymnázií,” napsali inspektoři.
Zhruba pět procent čtvrťáků podle nich nemá doma ani psací stůl.
Dostupnost techniky neznamená, že je vhodná
Vybavenost počítači se podle inspekce v zemích OECD mezi roky 2009 a 2018 výrazně zlepšila. Poměr počtu počítačů na žáka činil před dvěma roky 0,8. Dostupnost techniky ale podle inspekce neznamená, že je vždy vhodná i pro výuku.
V Česku tak bylo v posledních letech 46 procent žáků ve školách, jejichž ředitelé nepovažovali školní počítače za dostatečně výkonné. V průměru zemí OECD navštěvovalo takové školy 31 procent dětí, což je výrazně méně než v Česku, upozornila inspekce. Více než čtvrtina českých žáků kromě toho chodila do škol, které neměly dostačující rychlost internetového připojení.
Peníze na ICT techniku dostanou i víceletá gymnázia. Střední školy však stále ne
Průzkum před dvěma roky podle inspekce rovněž poukázal na relativně vysoký podíl škol, které nemají dostatek kvalifikovaného personálu pro technickou podporu. „V České republice je takových škol 52 procent, což je o šest procentních bodů nad průměrech OECD,” zmínili inspektoři.
Nejlépe podle nich vnímají situaci ředitelé středních odborných škol a jako nejvíce problematická se jeví na gymnáziích.
Zlepšení počítačových dovedností pedagogů
Přesto byli podle inspekce učitelé i před vypuknutím epidemie ve většině škol vedeni k tomu, aby práci s počítači začleňovali do výuky. V Česku s tím souhlasilo 80 procent ředitelů, zatímco v průměru zemí OECD se jich k tomu přihlásilo zhruba 60 procent.
Distanční výuka? Lepší než na jaře, ale problémy trvají, hodnotí středoškoláci
V důsledku koronavirové pandemie a přechodu na výuku na dálku se významně zvětšil tlak na to, aby učitelé začali více využívat digitální technologie. Více než polovina jich loni označila své dovednosti za lepší proti období před pandemií.
Druhá polovina žádný posun nezaznamenala, podle inspekce ale velká většina těchto pedagogů ovládala práci s digitálními technologiemi na vyšší úrovni už před vypuknutím epidemie.
Výuka online se podle rodičů zlepšila, spokojeno je však jen 41 procent, ukázal průzkum
Do základních škol v ČR chodí zhruba 950 tisíc školáků, do středních škol přibližně 400 tisíc.
Od 1. února zatím žádné změny
Většina žáků bude v nejbližších týdnech zřejmě nadále pokračovat online výukou. Žáci posledních ročníků základních a středních škol se zpátky do lavic 1. února nevrátí. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) ve středu na Twitteru napsal, že se v provozu škol nic nezmění. K výuce se tak nepřidají ani malotřídky či zbytek prvního stupně.
Vzhledem k epidemiologické situaci se v provozu škol od 1. února nic nemění.
— Robert Plaga (@RobertPlaga) January 27, 2021
Nyní jsou otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy ZŠ.
Do škol se 1. února další žáci nevrátí
OECD
Vznikla 30. září 1961 s cílem podporovat opatření, jejichž smyslem je:
- dosáhnout co nejvyššího udržitelného ekonomického růstu, zaměstnanosti a stoupající životní úrovně členských zemí při udržení finanční stability;
- přispívat k rozvoji světového obchodu na mnohostranném nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními závazky.
Má 38 členů: Austrálie, Belgie, Česká republika (od roku 1995), Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Island, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Kolumbie, Kostarika, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko, Řecko, Turecko, USA a Velká Británie.
