Hlavní obsah

Většina studentů hospodaří s měsíční částkou do 9000 korun, ukázal průzkum

Právo, Jiří Vavroň

Studentský život nejsou jen přednášky či večírky na kolejích, ale i starost, z čeho studium zaplatit. Aby vůbec s penězi vyšli, 67 procent studentů v České republice si při studiu přivydělává. Z průzkumu časopisu Studenta plyne, že ať už se jedná o plat, přivýdělek, nebo kapesné, 70 procent dotázaných nemá příjmy vyšší než devět tisíc korun měsíčně.

Foto: Gabriela Krejčová, Novinky

Ilustrační snímek

Článek

Přitom pro téměř polovinu studentů (49 procent) jsou největším zdrojem příjmu rodiče. Ti, co pracují, tráví v práci nejčastěji deset až 20 hodin týdně (25 procent).

Na 20 procent dotázaných si pak najde na přivýdělek méně než deset hodin týdně a 13 procent má poloviční až tříčtvrteční úvazek.

Získávají praxi

„Pracovní aktivitu při studiu sledujeme dlouhodobě a v posledních letech pozorujeme viditelný nárůst počtu studentů s doložitelnou praxí. Mladí lidé se tak zjevně začínají dostávat ze začarovaného kruhu: nikde mě nezaměstnají, protože nemám praxi, ale praxi získám jedině v zaměstnání,“ konstatovala Markéta Paráčková, šéfredaktorka časopisu Studenta.

Podle ní se stále více zaměstnavatelů začalo na studenty zaměřovat i v rámci svých náborových kampaní a snaží se jim nabízet celou řadu programů, stáží a brigád, což k získání praxe výrazně přispívá.

Utrácejí i šetří

Aby ušetřili aspoň nějaké peníze, nejčastěji bydlí studenti (29 procent) u rodičů, a to i ve vyšších ročnících studia, nebo se spolubydlícími.

„Byť tzv. mamahotely stále fungují, už zdaleka nepředstavují to co v minulosti. Představa mladého pecivála, kterého nic nemotivuje k tomu vyletět z hnízda, protože maminka dobře vaří, už je přežitá,“ vysvětluje Paráčková.

Přes 70 procent českých vysokoškoláků má měsíčně na útratu zhruba 3000 korun. Nejvíce jsou schopni utratit za zábavu a téměř 84 procent si odkládá peníze stranou, pravidelně či nepravidelně.

Zábava a koníčky

Třetina (35 procent) studentů nejvíce utratí za zábavu, tedy za koncerty, návštěvy kin a samozřejmě také za párty. V závěsu jsou pak koníčky (21 procent), oblečení (20 procent) a cestování (18 procent).

Relativně nízká ochota studentů utrácet za cestování je v určitém rozporu s jejich záměry – většina z nich totiž plánuje alespoň na čas přesídlit mimo Českou republiku, 13 procent z nich dokonce až na neurčito.

Podle Paráčkové jsou si studenti dobře vědomi toho, že když nevezmou svůj život do rukou sami, nikdo jiný to za ně neudělá. Důležité je i nalezení či udržení partnera.

„S tím koresponduje i fakt, že nadpoloviční většina vysokoškoláků je zadaná,“ dodává.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám