Článek
"Budeme tak moci vložit počítač do jakékoli živé buňky, do jaké chcete," citoval server MercuryNews vedoucího výzkumu Drewa Endyho. "Všude, kde potřebujete trochu logiky, trochu počítání i trochu paměti, to budeme schopni udělat."
Tranzistor je základní součást každého počítače. Jeho biologickou obdobu nazvali vědci transkriptor a je podle nich v mnoha ohledech lepší než jeho anorganický předchůdce. A to i přesto, že zatím nejsou k dispozici biologické integrované paměti a procesory. Nicméně transkriptor je prvním krokem k vývoji počítačů schopných fungovat uvnitř buněk.
Transkriptor tvoří mikroskopický úsek DNA uvnitř buňky, kterou uměle upravili genetici, aby kontroloval tok jiné důležité molekuly - RNA - obdobně, jako tranzistor pracuje s elektrickým proudem. RNA je přitom zodpovědná za předávání (přepisování) instrukcí v DNA do procesů. které v buňce přirozeně probíhají. Kontrola procesu tak umožní kontrolu nad celou buňkou.
Technologie může pomoci s léčbou rakoviny
Transkriptor funguje v podstatě jako logická brána, která rozhoduje, zda biochemický dotaz je pravdivý, či ne. Už loni stejný tým oznámil, že dokáže v buňkách informaci uložit nebo ji přenést z jedné buňky do druhé. Biologický tranzistor byl poslední základní součástkou pro vytvoření biologického počítače.
Nová technologie může mít široké využití: například vložením příkazu rakovinotvorným buňkám se zastaví jejich další dělení. Nebo se naopak buňky v rostlinách mohou proměnit na specializované senzory. Otevírají se i možnosti nových materiálů, které se po použití samy rozloží bez škodlivých následků.