Hlavní obsah

Vědci podle lebky zrekonstruovali tvář princezny z Býčí skály

Právo, Vladimír Klepáč
Brno

V brněnském pavilonu Anthropos mohou lidé pohlédnout do tváře princezny z Býčí skály, která byla patrně obětována při některém z rituálů před 2500 lety. Její lebku našel v roce 1872 v této jeskyni v Moravském krasu na Blanensku slavný badatel Jindřich Wankel, jenž je považován za otce moravské archeologie.

Foto: Vladimír Klepáč, Právo

Sochař Ondřej Bílek (vlevo) a archeolog Petr Kostrhun s princeznou z Býčí skály. Bílá busta je rekonstrukce, lebka s šedou hmotou je umělá a na ni se vrstvily umělé tkáně při vytváření busty. Další lebka je artefakt objevený v Býčí skále na Blanensku.

Článek

Vědci teď vytvořili antropologickou rekonstrukci lebky. Udělali tedy její kopii a postupně na ni navrstvili umělou hmotu představující tkáň. Busta princezny z Býčí skály bude od soboty vystavena v brněnském pavilonu Anthropos, který prezentuje vývoj lidstva.

„Lze říci, že měla ostře řezané rysy. Měla poranění na hlavě, jež zčásti ukrývaly vlasy. V depozitářích má Moravské zemské muzeum v Brně přes 10 000 kosterních pozůstatků. Mohli jsme si z nich vybrat, kterou lebku zrekonstruujeme. Volba padla na princeznu, protože jde o artefakt s mimořádným osudem,“ řekl Právu vedoucí Antroposu Petr Kostrhun.

Pavilon je jednou z nejnavštěvovanějších expozic Moravského zemského muzea.

Foto: Vladimír Klepáč, Právo

Princezna z Býčí skály. Zlaté kruhy jsou kopie náušnic, které se u této lebky našly.

Wankel nalezl v Býčí skále obětiště s pozůstatky 40 lidí ze starší doby železné. Přišel následně s teorií o tom, že jde o rituální pohřeb někdejšího velmože s četnými lidskými oběťmi. Současní archeologové se ale domnívají, že Býčí skála byla spíše místem pro vykonávání duchovních obřadů. Jejich součástí byly také lidské oběti.

Většinu nálezů z Býčí skály, včetně toho nejslavnějšího, jímž je bronzová soška býčka, vystavuje Přírodovědné muzeum ve Vídni. Wankel mu své nálezy prodal.

Jeden předmět si ale ponechal. Byla jím právě lebka princezny. U jejích ostatků se, na rozdíl od těch ostatních, našly různé šperky. Hlavu jí zdobily velké zlaté náušnice.

„Není sporu o tom, že šlo o ve své době významnou osobu - velmožku, manželku velmože nebo jeho dceru,“ uvedl Kostrhun.

Další bude neandrtálec

Vědci v tomto případě neudělali věrnou kopii lebky, ale bustu podobnou sochám. Výzkum ukázal, že šlo o na svoji dobu poměrně pohlednou ženu ve věku zhruba 30 až 35 let.

„Pracujeme ale již na věrné kopii neandertálce. Základem jsou objevené kosti z evropských archeologických nalezišť. Půjde o sochu neandertálce v životní velikosti, který bude mít vlasy, umělé oči, napodobeninu kůže i s vráskami,“ řekl Právu sochař Ondřej Bílek, který na těchto projektech spolupracuje s archeology z Moravského zemského muzea. [celá zpráva]

Foto: Vladimír Klepáč , Právo

Při výrobě sochy záleží na každém detailu.

Neandertálec bude v brněnském Anthroposu vystaven koncem letošního roku. Vědci mají v plánu vytvořit podle nalezených kostí také věrnou kopii šamanky z Dolních Věstonic. Tyto kosterní pozůstatky, bedlivě střežené v depozitáři muzea, jsou asi 30 000 let staré.

Výběr článků

Načítám