Článek
Identifikované nejzranitelnější buňky vůči tomuto typu demence leží v oblasti mozku nazvané entorhinální kůra, která řídí paměť a orientaci v čase a prostoru. Jsou náchylné k umožňování toxických shluků proteinu zvaného tau, který je ničí zevnitř.
Spoluautor studie Martin Kampmann z Institutu pro neurodegenerativní nemoci v americkém San Francisku tvrdí, že cílení léčby na dané mozkové buňky by mohlo zastavit onemocnění v jeho zárodcích. Jsou totiž první, které Alzheimer likviduje.
| Tau je označení pro skupinu příbuzných proteinů o různé délce vytvářených z jediného genu. Tau proteiny se vážou na tzv. mikrotubuly a hrají klíčovou roli v nervové tkáni. Při Alzheimerově chorobě dochází k ukládání tau proteinů v mozku. Konkrétně se do mozku ukládají špatně svinuté či poškozené bílkoviny beta-amyloid a onen zmíněný tau protein. V poškozené formě zanášejí mozek a ničí ho. Tau protein a další bílkovina neurofilamenta tvoří kostru nervové buňky. |
Američané doufají, že by tato zjištění skutečně mohla být použita k vývoji nového a mnohem cílenějšího přístupu k vývoji terapií ke zpomalení nebo prevenci výskytu Alzheimerovy choroby.
Analýza mozkové tkáně zjistila, že specifická skupina buněk mizí velmi brzy – následuje je pak podobná podmnožina v tzv. horním spánkovém závitu (gyrus frontalis superior), kde celkově nalezneme oblasti sloužící pro kognitivní funkce, paměť i iniciaci pohybů.
„Alzheimerova choroba je charakterizována selektivní zranitelností specifických neuronových shluků, jejichž molekulární podpisy jsou do značné míry neznámé. Abychom identifikovali a charakterizovali ty primárně zranitelné neuronové populace, použili jsme jednojaderné RNA sekvenování k profilování entorhinální kůry a horních spánkových závitů – tedy tam, kde se ztráta neuronů vyskytuje nejdříve," shrnuli odborníci ve vědeckém článku v prestižním časopise Nature Neuroscience.
Ne každá buňka odumře
„Víme, které neurony zemřou jako první při jiných neurodegenerativních onemocněních, jako je Parkinsonova choroba či amyotrofická laterální skleróza (ALS) – ale ne u Alzheimerovy choroby. Pokud bychom pochopili, proč jsou tyto neurony tak zranitelné, možná bychom mohli identifikovat zásahy, které by ty buňky – a i mozek jako celek – učinily odolnější vůči této nemoci,” dodal Kampmann podle serveru The Daily Mail.
„Naše laboratoř navíc zjistila, že napadení neznamená pro buňku vždy konec. Některé buňky končí s vysokou úrovní zamotání do proteinů tau, nicméně z nějakého důvodu nezemřou,” doplnila spoluautorka nové studia Lea Grinbergová z Kalifornské univerzity v San Francisku. To dává tedy lékařům další naději pro nová badání.
Tým na Kalifornské univerzitě také upozornil, že některé mozkové buňky podléhají roky předtím, než se rozvinou příznaky nemoci. S tím je rovněž třeba pracovat.
| Alzheimerova choroba narušuje část mozku a způsobuje pokles tzv. kognitivních funkcí - myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Netýká se ale pouze seniorů, kolem 10 procent nemocných Alzheimerovou chorobou je mladších 65 let. |
|---|
| Alzheimerovu nemoc poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za vzácnou. Nyní však jí jen v Česku trpí přes 170 tisíc pacientů. |
| Onemocnění začíná pozvolna. Nejprve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova choroba postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stadiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat. |
| Zatím není k dispozici žádná účinná léčba, existují pouze léky zmírňující příznaky tohoto neurodegenerativního onemocnění. |
| zdroje: Česká alzheimerovská společnost, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR |
