Vědci objevili pod ledem Antarktidy nový mořský svět

Vědci z univerzit ve Wellingtonu, Aucklandu a Otagu a z dalších odborných institucí měli prozkoumat, jakou roli by ústí řeky mohlo hrát při tání ledovce kvůli klimatickým změnám.

Když se však provrtali skrz led až do řeky, jejich kameru zaplavili různonožci –⁠ malí tvorové z řádu korýšů –⁠ pocházející navíc ze stejné linie jako např. humři, krabi nebo i roztoči.

„Chvíli jsme si mysleli, že je s kamerou něco v nepořádku, ale když se zlepšilo zaostření, všimli jsme si hejna členovců o velikosti asi pěti milimetrů,“ popsal Craig Stevens z novozélandského Národního institutu pro vodu a atmosféru (NIWA)

„Už jsme prováděli výzkum i v jiných částech ledového šelfu a mysleli jsme si, že už o něm všechno víme, ale tentokrát na nás čekalo velké překvapení,“ dodal Stevens.

Výzkum původně zaměřený na klimatické změny tak podle něj nečekaně získal i objevitelský rozměr.

„Skákali jsme radostí, protože to, že nám kolem vybavení plavou všichni ti živočichové, znamená, že tam zjevně existuje důležitý ekosystém,“ konstatoval.

Vedoucí projektu Huw Horgan z Viktoriiny univerzity ve Wellingtonu byl první, kdo si všiml ústí řeky, když při zkoumání satelitních snímků Rossova šelfového ledovce zahlédl rýhu v ledu.

Podle Horgana vědci o síti skrytých sladkovodních jezer a řek pod antarktickým ledovým příkrovem vědí již delší dobu, ale dosud je nikdo přímo neprozkoumal.

„Možnost pozorovat a odebírat vzorky této řeky bylo, jako bychom jako první vstoupili do skrytého světa,“ zmínil.

Vědci nechali v řece pod ledovcem přístroje, aby dál sledovaly chování těchto živočichů, zatímco odborníci budou v laboratoři zkoumat, čím je voda, ve které žijí, zvláštní.

Nicméně tím nová zjištění vědeckého týmu nekončí. Novozélandský tým rozmístil své vybavení jen několik dní před obrovskou erupcí sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai na souostroví Tonga.

A přístroje zaznamenaly výraznou změnu tlaku, když si tsunami razilo cestu dutinou pod ledovcem.

Pozorování následků erupce Stevensovi připomnělo, jak je planeta propojená. „Byli jsme v zapomenutém koutě světa a v reálném čase jsme pozorovali vlivy událostí, které se od nás zdály být na hony vzdálené. Bylo to pozoruhodné,“ uzavřel.

Za připomenutí ještě stojí, že přesně před rokem, 8. června 2021 uznala americká kartografická společnost National Geographic moře kolem Antarktidy za nový, pátý světový oceán. Společnost toho dne oznámila, že změní atlasy světa a moře kolem Antarktidy změní na Jižní oceán.

Odborníci o pojmenování vod v nejzazší části jižní polokoule vedli spory, oficiální použití nového termínu v mapách je ale důležitým mezníkem.

Vody kolem Antarktidy byly dříve na mapách označovány jen jako výběžky Atlantského, Indického a Tichého oceánu, před rokem ale National Geographic svým rozhodnutím posvětil názory mnoha odborníků, že si Jižní oceán zaslouží geografickou samostatnost. Mezinárodní hydrografická organizace (IHO) název Jižní oceán používá od roku 2000.

„Vědci o Jižním oceánu mluví už dlouho. Ale protože neexistovala mezinárodní shoda, tak jsme toto pojmenování oficiálně neuznávali. Byla v tom špetka geografického vědátorství,“ poznamenal zástupce National Geographic Alex Tait.

Severní hranice Jižního oceánu vede na mapách mezi 50. a 62. stupněm jižní šířky, už do něj ale nepatří Drakeův průliv mezi Hornovým mysem v Jižní Americe a Jižními Shetlandami ani blízké Moře Scotia u Antarktického poloostrova.

Na rozdíl od Tichého, Atlantského, Indického a Severního ledového oceánu neohraničuje Jižní oceán pevnina, ale podmořský antarktický cirkumpolární proud (ACC). Díky němu má voda kolem Antarktidy jiné vlastnosti, které jsou důležité pro tisíce specifických druhů.