Hlavní obsah

Vědci hledají mikrořasy pro ničení škodlivých barviv

Právo, Vladimír Klepáč

Mikrořasy chtějí vědci nasadit doslova do celosvětového boje s takzvanými azobarvivy. Jde o barviva používaná při výrobě textilu, plastů, papíru a potravin, jimiž je na mnoha místech kontaminovaná spodní voda a půda. Ročně se jich spotřebuje, a to zejména v Číně, obrovské množství. Azobarviva přitom mohou být rakovinotvorná a mohou způsobovat alergie či kopřivky. Mikrořasy, které by je dokázaly rozložit, nyní pilně hledá i tým biochemiků z Brna.

Foto: Foto Mendelova univerzita

K mikrořasám patří i chlorella, která je plná vitamínů. Vědci musí najít tu, která bude nejlépe likvidovat azobarviva.

Článek

„Ideálním výsledkem by mělo být nalezení mikrořasy, která umí azobarviva biodegradovat, tedy rozložit tak, aby nebyly toxické nebo aby byly alespoň méně toxické,“ řekl za tým vědců Dalibor Húska z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty brněnské Mendelovy univerzity.

Pátrání po té správné mikrořase je pomyslným hledáním jehly v kupce sena. Existují totiž desetitisíce druhů mikrořas. Nejčastěji se vyskytují ve slané nebo sladké vodě, ale některé z nich jsou schopny přežít i v různých extrémních podmínkách, tedy při nízkých či vysokých teplotách, nebo dokonce v kontaminovaném prostředí. Právě o ty mají vědci zájem.

Hledání je mimořádně složité. Vybraná mikrořasa musí být tvrdý bojovník, schopný přežít v několika druzích naprosto rozlišných prostředí, a přitom musí být schopna barviva zničit.

Azobarviva jsou větším problémem, než se může zdát. Ročně se jich spotřebuje na světě 700 tisíc tun. Zhruba pětina těchto barviv uniká při výrobě do přírody a kontaminuje vše kolem. Vědci nyní hledají pomyslnou biologickou zbraň proti nim. Nejde o vytloukání klínu klínem, tedy ničení sloučeniny jinou sloučeninou, ale o hledání přirozeného způsobu řešení.

Vodu vyčistí bioreaktory

Při výzkumu využívají vědci sterilních mikrořas získaných z genových bank. Otázkou ale je, co s použitými mikrořasami poté, co splní svůj úkol a zlikvidují v dané lokalitě azobarviva v půdě a vodě. Pak bude nutné je nějakou formou z dané oblasti sklidit a zničit či zajistit, tedy buď spálit, nebo uskladnit.

Húska připomněl, že azobarviva jsou poměrně stabilní sloučeniny, s nimiž si neporadí ani běžné čistírny odpadních vod. Z nich se vrací do přírody.

S projektem na hledání způsobu, jak se těchto barviv ve volné přírodě zbavit, přišla Evropská komise. Do výzkumu je zapojeno 17 institucí ze šesti zemí.

Po nalezení správné mikrořasy by mohly být vyráběny takzvané bioreaktory. Šlo by o zařízení, která by se stala součástí čistíren odpadních vod. Čištěná voda by protékala bio reaktory, jež by zachytávaly azobarviva. Cílem projektu je co nejdříve najít řešení použitelné v praxi.

Výběr článků

Načítám