V pražské botanické zahradě vykvetla vzácná bílá palma

Krása však nebude mít dlouhého trvání, palma kvete vždy jen nejvýše dva týdny. Prohlédnout si ji tak pravděpodobně budete moci jen v naší reportáži.

„Květenství této palmy je přízemní, bělavé s jemným růžovým až hnědým nádechem s množstvím květů a výraznými listeny hnědé barvy,” popsal náměstek pro odbornou činnost v botanické zahradě Vlastík Rybka.

Dodal, že palma v zahradě vykvetla teprve počtvrté. Navíc zpravidla kvete nejvýše čtrnáct dní. Kvůli uzavření v rámci opatření proti pandemii, které se dotklo i botanické zahrady, tak nebudou mít možnost návštěvníci tento unikát vidět naživo.

Palma s odborným názvem Kerriodoxa elegans má přídomky sloní a bílá kvůli svým okrouhlým dlanitým listům (na rozdíl od tzv. zpeřených listů, jež má např. datlová palma), které dosahují průměru až dva metry a které mají nápadně bílou spodní stranu.

„Listy mají zajímavou vlastnost, která nebývá u palem častá. Nejprve se čepel plně rozevře v blízkosti středu rostliny a až poté se začíná prodlužovat řapík a vyzdvihovat velký list vzhůru. Je to adaptace na růst v hustém podrostu, kde si tak rostlina udělá lépe prostor kolem sebe,” uvedl. Dodal, že tato palma zpravidla netvoří kmen, což je případ i té pražské.

Druh této palmy je dvoudomý, což znamená, že existují samičí a samčí rostliny. „My máme tu samičí rostlinu, ale tím, že nemáme pyl, tak vykvete, aniž by dala potomstvo,” vysvětlil Rybka.

Ve volné přírodě se Kerriodoxa elegans vyskytuje jen na malém území jižního Thajska a poprvé byla vědecky popsána až v roce 1983. Zajímavostí je, že jedním z blízkých příbuzných této ryze tropické palmy, je druh Nannorrhops, který patří naopak mezi ty nejmrazuodolnější a za sucha odolá i teplotám kolem –15 stupňů.

V Evropě se Kerriodoxa elegans nachází pouze v několika málo sbírkách. Ta pražská je umístěna v botanickém skleníku Fata Morgana už od jeho otevření v roce 2004 a postupně se stala jednou z jeho dominant.

V botanické zahradě touto dobou kvetou i další exotické rostliny, jako například Freycinetia cumingiana z čeledi pandánovitých, která je původem z Filipín.

„Vždy jednou do roka, touhle dobou na začátku kalendářního roku, mívá svítivá květenství. Barvu tvoří listence, které obalují květenství, a je to vždy krásná a působivá záležitost,” popsal Rybka. I tato rostlina zpravidla kvete jen čtrnáct dní, vidět naživo ji tak budou moci návštěvníci pravděpodobně nejdříve až zase za rok.

Zatímco je botanická zahrada v Troji uzavřena pro návštěvníky, probíhá uvnitř výstavba západního areálu, kde by měly vzniknout nové terasy a restaurace. Areál byl měl navíc umožnit bezbariérový přístup do skleníku Fata Morgana.

„Kolaudaci očekáváme teď 22. ledna. Součástí je i dokončení stavby vodovodu z Vltavy, což je stěžejní investice pro rozvoj botanické zahrady, co se týče expozic, a samozřejmě zalévání vodou přímo z Vltavy. Dosud jsme zalévali pitnou vodou, což bylo i ekonomicky problematické,” řekl ředitel zahrady Bohumil Černý.