V Praze demontovali největší dalekohled Štefánikovy hvězdárny

Dalekohled získala petřínská hvězdárna v roce 1930 krátce poté, kdy proběhlo její slavnostní otevření. Jeho historie sahá až do roku 1905, kdy přístroj vyrobila německá firma. Štefánikova hvězdárna ho odkoupila z pozůstalosti vídeňského vědce Rudolfa Königa.

Už od roku 1930 je přístroj využíván jako hlavní dalekohled hvězdárny. „Za tu dobu, co tu funguje, se do něj podívalo už milion lidí,“ řekl Novinkám Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Slouží k pozorování jasnějších objektů, jakými jsou například Měsíc nebo planety.

I přes to, že byl tubus dalekohledu poškrábán střepinami z dělostřeleckého granátu v roce 1945, je už více než sto let v nepřetržitém provozu. „Podobnou zátěž by nevydržel žádný z dnešních moderních dalekohledů.“ dodává Rozehnal.

„Domlouvání a plánování celé akce trvalo zhruba tři roky,“ popsal Tomáš Prosecký, ze Štefánikovy hvězdárny. Náročná byla kromě samotného plánování i logistika ohledně přesunu dalekohledu.

Demontáž dalekohledu proběhla s pomocí těžké techniky a přístroj byl ze západní kupole vyzvednut ven na nákladní automobil.

Následně bude v německé Jeně dalekohled kompletně rozebrán a poté experti zjistí, jak rozsáhlou opravu bude nutné provést. Předpokládá se, že na jaře příštího roku by se tedy měl vrátit zpět do petřínské hvězdárny.

Renovace dalekohledu vyjde na šest milionů korun, přičemž samotná hvězdárna poskytne dva miliony korun a zbývající částku doplatí pražský magistrát.

Po dobu renovace si v hlavní kopuli budou návštěvníci moci prohlédnout experimentální elektronický dalekohled, který poskytne jedinečný pohled na mlhoviny, hvězdokupy nebo galaxie.

„Tento dalekohled dokáže kombinovat optické prvky s digitálními čipy, které dokáží obraz posílit,“ vysvětluje Rozehnal. Návštěvníci tak uvidí barevný obraz objektů, které by běžnými dalekohledy pozorovat nešly.

Provoz zůstane zachován pouze v západní kopuli, ta východní totiž není běžně přístupná pro veřejnost.