Článek
„Vyhrazujeme si právo a prostředky, abychom mohli reagovat. Pokud budou naše satelity ohroženy, chceme oslepit družice protivníka,“ prohlásila Parlyová, která zdůrazňovala, že laserové zbraně mají být vyvíjeny „jen k sebeobraně“.
Francie chce zvýšit vesmírný rozpočet z dosavadních 700 milionů eur (17,6 mld. korun) na 3,6 miliardy eur (91,9 mld. korun). Ministryně však neřekla, kdy budou laserové zbraně připraveny k nasazení na oběžné dráze.
Sdělila jen, že už za čtyři roky mají nad Zemí kroužit malé družice, jež dokážou vysledovat „nepřátelské pohyby nebo nebezpečné trosky“.
Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová
Die Welt připomněl, že zatím není jasné, zda Francouzi chtějí se svými lasery nepřátelské družice jen oslepovat, nebo také ničit.
První krok Evropy proti satelitům
Paříž se tedy chystá na konflikt v kosmu. Jak řekl Macron, když 14. července oznámil plány na výstavbu vojenského velitelství pro vesmír, jeho země chce získat možnost „bránit se v kosmu a před kosmem“. V praxi to znamená, že Francie bude muset vybudovat kapacity pro vojenské aktivity ve výšce sto až 36 tisíc kilometrů nad Zemí.
Torben Schütz, zbrojní expert Německé společnosti pro zahraniční politiku, označil oznámení Francie za „dramatický krok“, který by mohl vyvolat diskuse i v NATO.
Varoval také, že s případnými údery na špionážní nebo komunikační satelity bude ohrožena i krizová stabilita velmocí, které budou tlačeny k rychlé reakci.
Vystoupení Parlyové se stalo prvním krokem některé evropské země k výstavbě protisatelitních zbraní. Naproti tomu Čína, Spojené státy, Rusko a Indie již předvedly, že dokážou zničit družice v kosmu.
Naposledy tak učinila právě Indie, která ve snaze předvést své možnosti sestřelila letos v březnu raketou satelit ve výšce 300 kilometrů nad Zemí. Vyvolalo to protesty mezi vědci, kteří si stěžovali, že přibyl další vesmírný odpad.
Podobné protesty zazněly již v roce 2007, kdy Číňané sestřelili svou meteorologickou družici FY-1C. Na oběžné dráze se pak totiž objevilo asi čtyřicet tisíc kousků rizikového šrotu.
Spory kvůli družicím
Družice okolo Země zůstávají klíčovými body systémů pro telekomunikaci, dopravu dat, navigaci, ale také pro kontrolu a včasné varování. Jak sílí trendy k digitalizaci ekonomik i armád, ukazuje se, že družice představují kriticky důležitou infrastrukturu, která je prakticky nechráněná a dá se poměrně snadno vyřadit.
Kvůli družicím zaznívají stále častěji výhrady na adresu jiných zemí. Před čtyřmi lety si Američané stěžovali, že ruská družice Luč prolétala příliš blízko civilního satelitu Intelsat.
Loni spustila poplach i Parlyová. Podle ní se ruský špionážní satelit typu Luč přiblížil v roce 2017 extrémně blízko k francouzsko-italské vojenské komunikační družici Athena-Fidus.
Blízký vesmír a odpad
Kromě množství družic krouží okolo Země i spousta odpadu po starších strojích.
Počet kusů vesmírného šrotu větších než deset centimetrů se odhaduje na dvacet tisíc.
Ty se okolo Země pohybují rychlostí asi 25 tisíc kilometrů za hodinu.
Mimoto je na oběžné dráze asi 700 tisíc objektů o velikosti jeden až 10 centimetrů.
„Přiblížil se tak, že jsme si dokázali představit, že se pokouší zachytit naši komunikaci,“ tvrdila ministryně, podle níž to bylo nejen „nepřátelské, ale byl to také akt špionáže“.
