Článek
Jedná se o ptáky, kteří přiletěli do ČR loni v létě a nezvykle se rozhodli tu zůstat po celou zimu i na hnízdní sezonu.
Čeští badatelé zkoumali záhadné úhyny orlů. Jejich článek získal v USA prestižní cenu
„Loni v létě se tu (na Ivaňském ostrově v přírodní rezervaci Věstonická nádrž, která je jednou ze tří nádrží Vodního díla Nové Mlýny – pozn. red.) objevilo neobvykle velké množství zimujících kormoránů čítající hejno přes sto ptáků. Zůstali po celou zimu, neodlétli a na jaře zahnízdili,“ popsal Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO).
Kolem 200 ptáků
I na jiných místech v Česku – např. na Českobudějovicku, Příbramsku, střední Moravě či Chomutovsku – loni ornitologové pozorovali hejna kormoránů čítající 15 až 30 jedinců. Celkový počet kormoránů malých na našem území se pohyboval kolem 200 jedinců.
„Hnízdění je prozatím prokázané pouze v přírodní rezervaci Věstonická nádrž. Není vyloučeno, že hnízdních párů kormorána malého v Česku bude přibývat,“ dodal Čamlík.
Zatímco do roku 1990 byl kormorán malý v Česku pozorovaný pouze třikrát, ve 21. století došlo ke změně.
„Konkrétně od roku 2005 byl kormorán malý u nás pozorovaný už každoročně. Počet pozorovaných ptáků v jednotlivých letech kolísal, šlo však o druh, který bylo možné u nás pozorovat jen vzácně. V roce 2020 mělo historicky největší pozorované v ČR hejno devět ptáků, a v roce 2021 už přes stovku,“ vysvětlil Čamlík.
Pokles a obnova populace
Po prudkém poklesu velikosti evropské hnízdní populace kormorána malého v 50. letech 20. století začaly jeho počty v prvním desetiletí 21. století výrazně narůstat. Hlavními faktory úbytku byla degradace a zmenšování rozlohy vhodných hnízdních biotopů, především v důsledku odvodňování mokřadů a regulace velkých nížinných řek.
Ptákem roku ornitologové vyhlásili zvonka zeleného. Ohrožuje ho závažná choroba
Neblahý vliv mělo i pronásledování a úhyny kormoránů malých v rybářských sítích nastražených příliš blízko hnízdních kolonií. Jeho šíření v současnosti souvisí podle ČSO s obnovou a ochranou hnízdišť v jižní Evropě.
Našemu území nejblíže hnízdí kormorán malý od roku 2007 v kolonii na rakouské části Neziderského jezera, loni tam hnízdilo 121 párů. Zde je však podle informací od ornitologů zaznamenán setrvalý pokles hnízdních párů, osídlení nové oblasti tak může souviset i s nepříznivým stavem na nejbližším hnízdišti.
Na Lipně zahnízdil ohrožený rybák, přilákaly ho plovoucí ostrovy
Kolonie na Ivaňském ostrově představuje v současnosti nejsevernější hnízdiště v Evropě.
Kormorán malý (Microcarbo pygmeus) je druh ptáka vázaný na vodu. S délkou těla 45-55cm a rozpětím křídel 75-90 cm je asi o polovinu menší než kormorán velký (Phalacrocorax carbo). V tzv. svatebním šatu je černý s bílými tečkami, hlava a krk jsou načervenale hnědé. Po vyhnízdění bílé tečky mizí, v prostém šatu má bílou skvrnu na bradě. Mladí ptáci jsou šedohnědí, brada a břicho jsou bělavé. Hnízdí v koloniích, často společně s jinými druhy ptáků, od konce března do poloviny července. Snáší 3-7 vajec, oba rodiče sedí 27-30 dní, mláďata hnízdo opouštějí po cca 70 dnech. Jejich potravu tvoří malé rybky, při lovu se potápějí. |
Podle nového Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků (European Breeding Bird Atlas 2, EBBA2) kormorán malý za posledních 40 let významně rozšířil svůj hnízdní areál.
Tažní ptáci tráví v Evropě více času. Někteří mohou přestat migrovat, tvrdí studie
Zatímco v 80. letech 20. století (na mapě níže jako EBBA1) hnízdil hlavně v jihovýchodní Evropě, nejnovější údaje z let 2013-2017 ukazují, že se tito kormoráni masivně rozšířili směrem na severozápad až do Itálie a Maďarska.
Ivaňský ostrov v přírodní rezervaci Věstonická nádrž, kde aktuálně hnízdí kormoráni malí, je jinak významnou hnízdní kolonií kvakošů nočních, volavek popelavých a kormoránů velkých. V roce 2019 zde po 74 letech v Česku zahnízdila volavka bílá a loni po 33 letech na jižní Moravě tu zahnízdil kolpík bílý. Jedná se též o významné nocoviště kormorána velkého a volavky bílé.