Článek
„Začínáme postupně chápat, jak se lepra šíří,“ uvedla pro agenturu Reuters archeoložka Katie Tuckerová z tamní Winchesterské univerzity.
Změny v evoluci brání většímu šíření
Nemoc podle ní zůstává stejná, DNA malomocenství se v průběhu staletí nezměnilo.
Na lidi trpící leprou se ve středověku nahlíželo jako na vyvrhele.
„Očividně ale na to jinak reagujeme,“ pokračovala. „Vzhledem k tomu, že lepra byla ve středověku klíčovým problémem v Evropě a nyní tomu tak není, muselo u nás dojít k evolučním změnám, které malomocenství brání. Stále je však obrovským problémem v místech jako Indie,“ upozornila.
Lepra ze Španělska
Vykopaný muž měl u sebe doklad, že absolvoval pouť do Santiaga de Compostela ve Španělsku, takzvanou Svatojakubskou cestu. V katedrále sv. Jakuba (španělsky Santiago) jsou uloženy ostatky Jakuba Staršího. Tam se poutník pravděpodobně nakazil.
Expert na středověkou archeologii ze stejné školy Simon Roffey k tomu dodal, že daný nemocný mohl být tím pádem cestou zpět prostředníkem pro šíření malomocenství. Jisté podle něj je, že byl v raném stádiu lepry. Neví se, zda zemřel skutečně na ni, ale určitě ji měl, postihla jeho končetiny.
Stigma choroby
„Během výzkumu si musíme položit logickou otázku, co by také jinak pohledával na hřbitově pro malomocné, kdyby onemocnění neměl. Historicky platí, že na lidi trpící leprou se ve středověku nahlíželo jako na vyvrhele. Nemocnice pro ně stály na okrajích měst a jejich status byl nízký jako u zločinců, každý se jich stranil,“ vysvětlil Roffey pro Reuters.
Zdravotníci se obávají, že staletí staré stigma může i v současnosti řadu lidí odradit od přiznání nyní již léčitelné nemoci.
Lepra (malomocenství či Hansenova nemoc) je pravděpodobně jednou z nejstarších nemocí, které jsou známy lékařské vědě, přesto se každoročně objeví stovky tisíc nových případů.
Jde o infekční onemocnění, které způsobuje bakterie Mycobacterium leprae. Má sklon napadat periferní nervy a jiné chladnější oblasti lidského těla, tedy sliznici a hlavně kůži, která se poté loupe. Její destruktivní forma napadá imunitní systém a způsobuje znetvořeniny na obličeji a končetinách. Dnes se léčí specifickými antibiotiky.
