Článek
„Jsou to oběti hromadných poprav,“ cituje Reuters archeology. „Ale kým tito lidé byli, jak se tam dostali a proč byli očividně pohřbeni s určitou mírou úcty, to vše zůstává záhadou.“
Ostatky byly nalezeny již dříve v tomto roce v nekropoli Falyron Delta, velkém starověkém hřbitově. K jejich vykopání došlo kvůli výstavbě národní opery a knihovny mezi centrem Atén a přístavem Pireus. Budovy financovala nadace Stavrose Niarchose.
Nešlo o běžné zločince
Rovněž je zajímavé, že ač mají zápěstí všichni spoutané železnými okovy, tak některé kostry leží úhledně v řadě, jiné jsou navršené na sebe se zkroucenými končetinami.
„Všichni byli popraveni stejným způsobem. Přesto byli pohřbeni s úctou," uvedla vedoucí vykopávek Stella Chryssoulakiová. Upozornila také, že většina z nich byla v době popravy mladá a ve velmi dobrém zdravotním stavu.
BEZ KOMENTÁŘE: V Aténách objevili jeden z největších starověkých masových hrobů s ostatky obětí poprav
Odborníci doufají, že testování DNA a antropologický výzkum poodhalí, jak přesně tito lidé zemřeli. Ačkoli byla jejich smrt násilná, což dokazují právě svázané ruce, způsob pohřbení naznačuje, že byli více než jen otroky nebo běžnými zločinci.
Olympijský vítěz se pokusil o převrat
Výzkumnice Chryssoulakiová připomíná, že v období mezi 8. a 5. stoletím před naším letopočtem panoval v aténské společnosti značný neklid. „Aristokracie mezi sebou bojovala o moc,“ řekla.
Podle nejpravděpodobnější teorie mohlo jít o přívržence Kylóna, šlechtice a olympijského vítěze, který se roku 632 před naším letopočtem pokusil o nastolení tyranidy v Aténách. Záměr se mu však nezdařil, jeho stoupenci byli zajati a popraveni. On sám se zachránil útěkem. Archeologové doufají, že testy DNA tuto teorii potvrdí.
Více než 1500 obyčejných lidí
Celé pohřebiště pojímalo více než 1500 těl. Některé děti spočívaly v keramických nádobách, většinu dospělých čekalo tehdy spálení na pohřební hranici či zakopání v kamenných rakvích.
Na rozdíl od slavného aténského hřbitova Kerameikos je tento místem posledního odpočinku obyčejných lidí.
Stella Chryssoulakiová by ráda v budoucnu na daném místě u opery a knihovny viděla muzeum. Jako památník života Atéňanů z jiné epochy.
