Článek
Zatímco v roce 2002 se alespoň na jednu vysokou školu dostalo 62 procent přihlášených, o deset let později to bylo 75 procent a letos byl podíl přijatých o dalších devět procentních bodů větší.
„Nárůst podílu souvisí zejména s demografickým vývojem, kdy od 90. let minulého století klesal počet maturantů a zároveň po roce 2000 vznikla řada nových vysokých škol,“ uvedla akademická ředitelka společnosti Tutor Jana Pácalová.
Na dvou největších vysokých školách v ČR, Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě, bylo nejtěžší dostat se na právnickou fakultu. U zkoušek uspěla čtvrtina zájemců.
V následujících letech by mělo maturantů začít opět přibývat, v prvních ročnících středních škol se již podle Národního ústavu pro vzdělávání trend úbytku žáků zastavil.
Na UMPRUM se dostalo jen 12 procent uchazečů
Největší neúspěšnost u přijímacích zkoušek byla letos podle mediálního zástupce vzdělávací organizace Jana Šimrala na Vysoké škole umělecko-průmyslové (UMPRUM) v Praze, kde zkoušky zvládlo asi 12 procent lidí.
Pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a Akademie múzických umění (AMU) braly asi pětinu přihlášených, Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) v Brně zhruba třetinu.
Pětina českých studentů VŠ neumí dobře žádný cizí jazyk, zjistil průzkum
Poměrně velká neúspěšnost byla také na Ostravské univerzitě, která přijala 45 procent uchazečů, a na Univerzitě Karlově (UK), kde zkoušky zvládlo 52 procent. Brněnská Masarykova univerzita (MUNI) a Univerzita Palackého v Olomouci vzaly podle analýzy 55 procent přihlášených.
Nejvíce přijatých se zapsalo na Vysokou školu ekonomickou v Praze, a to 94 procent.
Na dvou největších vysokých školách v ČR, tedy UK a MUNI, bylo podle Šimrala nejtěžší dostat se na právnickou fakultu. U zkoušek na ni uspěla asi čtvrtina zájemců. Jen o trochu větší podíl uchazečů uspěl na lékařských fakultách, na Masarykově univerzitě to bylo 29 procent. Někteří uchazeči ale naopak uspěli i u více přijímacích zkoušek.
Nejvíce přijatých se zapsalo na Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze, a to 94 procent. Na UK přišlo k zápisu 91 procent a na MUNI 74 procent přijatých. Rozdíl v podílu zapsaných na obě tyto školy potvrzuje i rozhodnutí studentů, kteří se dostali na obě zároveň. Z celkem 782 takových uchazečů se jich nakonec 500 zapsalo pouze na Univerzitu Karlovu a 167 na Masarykovu univerzitu.
Jedenapůlkrát více studentů než v roce 1989
Počet studentů je nyní zhruba jedenapůlkrát větší než v roce 1989. Loni studovalo vysoké školy přibližně 290 100 lidí, nově se jich na ně zapsalo 54 054. Nejvíc posluchačů měly vysoké školy i díky demografickému vývoji kolem roku 2010. Počet studujících se tehdy přiblížil 400 tisícům a množství nově zapsaných bylo kolem 82 tisíc.
V ČR je nyní 26 veřejných, 35 soukromých a dvě státní vysoké školy. První soukromé vysoké školy vznikly v roce 1999, nejvíce jich bylo v letech 2007 a 2008, a to 46.
