Uprchlíci z Ukrajiny se budou moci hlásit na maturitní obory do 5. dubna, schválila vláda

Na Twitteru o tom informoval ministr školství Petr Gazdík (STAN). Návrh ministerstva školství navazuje na opatření, která pro uprchlíky připravilo ministerstvo vnitra.

Kabinet chce návrh ve Sněmovně projednat zrychleně ve stavu legislativní nouze. Platit by měl ode dne vyhlášení do 31. března 2023.

Ministerstvo vnitra už minulý týden přichystalo pro uprchlíky úpravu pravidel víz. Jeho návrh zmiňuje tzv. víza ke strpění a dočasnou ochranu. Úřad se zaměřil i na zdravotní pojištění, přístup na trh práce, poskytování dávek či školy. Zákon už dřív ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil za „lex Ukrajina“.

Ministerstvo školství pro pravidla ve vzdělávání navrhlo zvláštní zákon. Od předlohy resortu vnitra se liší zejména delším prodloužením termínu pro podání přihlášek do maturitních oborů. V nich se lhůta pro uprchlíky prodlužuje z 1. března do 5. dubna, přičemž norma navrhovaná vnitrem počítala minulý týden s datem 29. března. U nematuritních oborů má být termín pro přihlášky do 8. dubna. Obě lhůty mají podle MŠMT platit pro přihlášky pro školní rok 2022/2023.

U přijímacích zkoušek na střední a vyšší odborné školy by uprchlíci místo dokladů ze svých předchozích škol mohli předložit čestné prohlášení. Čas na vypracování písemného testu jednotné zkoušky i školní přijímací zkoušky by se jim mohl navýšit o 25 procent. Platit by stejně jako nyní mělo to, že po vzdělávání v zahraničí se u přijímaček do maturitních oborů promíjí jednotný test z češtiny a nahrazuje se pohovorem.

Ostatní části zkoušky, jako je jednotný test z matematiky, zůstávají i pro cizince povinné. Test z matematiky obsahuje kromě početních příkladů i slovní úlohy.

Ředitelé spádových základních a mateřských škol by podle návrhu v případě nedostatečné kapacity pro přijetí dětí z Ukrajiny měli ihned informovat zřizovatele. Pokud by zřizovatel pro dítě s povinnou docházkou nemohl určit jinou školu, měl by kontaktovat krajský úřad, který pak stanoví náhradní školu. Určená škola by mohla uchazeče odmítnout jen tehdy, kdyby neměla volnou kapacitu. V případě potíží by se kraj měl obrátit na ministerstvo, které by mohlo hledáním místa pro dítě pověřit jiný kraj.

Co se týká obsahu vzdělávání, mohli by ho ředitelé základních, středních i vyšších odborných škol u uprchlíků na nezbytně nutnou dobu upravit.

Jak navíc informoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), tak i do dětských skupin by mohly brzy chodit děti uprchlíků. Uprchlíci by mohli využívat rovněž sociální služby. Návrh zákona schválila vláda.

Pedagogové z Ukrajiny navíc mohou v českých školách učit v souladu se zákonem, pokud mj. splňují odbornou kvalifikaci a umí česky. Na výjimku ale mohou ředitelé škol jako pedagoga zaměstnat i zájemce, který podmínky zákona nesplňuje. Úroveň znalosti češtiny v takovém případě posuzuje samotná škola.

Pokud nyní učí děti uprchlíků v ČR v ukrajinštině podle ukrajinských osnov, tak se na ně české normy nevztahují, jak vyplývá z úterních informací od ministerstva školství.

Podle mluvčí ministerstva Anety Lednové v současnosti není možné odhadnout, kolik vyučujících s uprchlickou vlnou z Ukrajiny do Česka přijde. Bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který spolupracuje na projektu ukrajinských jednotřídek v ČR, v pondělí uvedl, že svou pomoc s výukou dětí uprchlíků nabídly už desítky dobrovolníků. Jsou mezi nimi studenti, učitelé a další lidé s pedagogickými zkušenostmi z Ukrajiny.

Integrovat tyto pracovníky do českých škol bude podle ministerstva nutné až postupně, jak se do nich budou začleňovat i ukrajinské děti. V českém vzdělávacím systému se pak už ukrajinských pracovníků budou podle mluvčí týkat i podmínky kvalifikace podle české legislativy.

Podle zákona o pedagogických pracovnících je pro práci vyučujícího podmínkou odborná kvalifikace, svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a také znalost češtiny. Kdo tyto požadavky nesplňuje, může se v českých školách uplatnit na tzv. nepedagogických pozicích, jako je třeba školní asistent, chůva, uklízečka nebo kuchařka. Případně ho škola může zaměstnat na nezbytnou dobu, pokud prokazatelně nemůže sehnat pedagoga s odbornou kvalifikací. (Učitelé cizích jazyků – rodilí mluvčí – mají obecně též výjimku – pozn. red.)

V případě, že škola využije výjimky ze zákona, může pro pracovníka stanovit požadavky na úroveň znalosti češtiny podle svých potřeb.

„Úroveň znalosti českého jazyka posuzuje sama škola – bude se lišit v závislosti na vykonávané pozici. např. pro potřeby takzvaného dvojjazyčného asistenta postačí i základní znalost češtiny,“ vysvětlila Lednová. Úprava legislativy podle ní v tomto ohledu v současnosti není nutná.

V základních školách v ČR je v současnosti zhruba 965 tisíc žáků a 88 800 učitelů a střední školy navštěvuje 446 300 studentů a učí v nich 48 900 pedagogů. Do školek chodí 360 500 dětí a pracuje v nich 35 800 vyučujících.

Česká republika zatím udělila víc než 90 tisíc speciálních víz Ukrajincům prchajícím před válkou. Reálný počet uprchlíků, kteří nyní v zemi jsou, je podle odhadů asi 150 tisíc, jak ve středu sdělil ministr vnitra Rakušan. Podle něj může země přijmout okolo 250 tisíc uprchlíků tak, aby jim byla schopna dát základní komfort a najít pro ně ubytování. Do českých škol se podle ministra školství Gazdíka může integrovat zhruba 100 tisíc ukrajinských dětí.