Hlavní obsah

Univerzita Palackého obdržela jako třetí česká VŠ institucionální akreditaci

Novinky,

Následujících deset let si bude Univerzita Palackého (UP) v Olomouci moci sama schvalovat a upravovat své studijní programy. Umožní jí to institucionální akreditace, kterou získala od Národního akreditačního úřadu (NAÚ) na konci června. Stala se tak třetí českou veřejnou VŠ po pražské Univerzitě Karlově (UK) a Masarykově univerzitě (MU) v Brně, která nový typ oprávnění k činnosti dostala.

Foto: Univerzita Palackého - Kristýna Erbenová

Rektor UP Jaroslav Miller.

Článek

Novou nabídku studijních programů, která studentům umožní vybírat z širokého spektra mezifakultních kombinací, vyhlásí olomoucká univerzita na podzim. Oficiální rozhodnutí platné pro dalších deset let obdržela v závěru minulého týdne.

Autonomie školy

„Institucionální akreditace nám dává možnost zcela autonomně rozhodovat o struktuře a náplni našich studijních programů. To je zvláště důležité v době, kdy se musíme vážně zamyslet nad tím, jaké formy výuky a jaký obsah studia připraví naše absolventy na budoucnost, která na ně bude klást jiné nároky než dnes. V rámci této akreditace povedeme rovněž debatu o větší míře prostupnosti mezi příbuznými obory či charakteru doktorských studií,“ uvedl rektor UP Jaroslav Miller.

Jak doplnila prorektorka Hana Marešová, získaná samostatnost je omezena jen rámcem schválených vzdělávacích oblastí, v nichž je možné studijní programy vytvářet.

„Sami tedy budeme nyní rozhodovat o tom, kolik a jakých studijních programů chceme jako univerzita realizovat,“ řekla.

Sdružené studium

Jednu z hlavních novinek, které inovovaná podoba studijních programů přinese studentům, představuje zejména takzvané sdružené studium, které rozšiřuje studijní nabídku napříč všemi osmi fakultami.

„Student si ke svému hlavnímu studijnímu plánu – tzv. maior – bude moci zapsat ještě vedlejší – tzv. minor –, a vystudovat tak zcela odlišné studijní programy. Teoreticky tedy může studovat například chemii a k tomu zvládnout na výborné úrovni alespoň jeden světový jazyk, což mu umožní uplatnit se v budoucnu třeba v zahraničních laboratořích,“ objasnila Marešová.

Mezifakultní oborové kombinace mají podle ní na UP tradici, nyní se jejich spektrum ale značně rozšíří.

„Uplatnění absolventa v současné společnosti dnes vyžaduje jiný způsob studia než dříve. V dnešní globalizované digitální společnosti nelze uspět pouze s přísně zacíleným oborovým zaměřením, kromě oboru samotného je třeba zvládnout řadu dalších kompetencí,“ poznamenala.

Univerzita požádala NAÚ o akreditaci pro 22 oblastí vzdělávání, do nichž zařadila všechny studijní programy, které dosud nabízí. Akreditaci obdržela pro 21 programů. Pokud by škola podala odvolání, a přesto by onen jeden program institucionální akreditace neobdržel, neznamená to, že se nebude nadále realizovat. To i nadále umožňuje dřívější programová akreditace.

Jestliže ta či ona univerzita o institucionální akreditaci nepožádá nebo ji nedostane, musí stejně jako dosud žádat o akreditaci pro jednotlivé studijní programy NAÚ.

O novou akreditaci, kterou od roku 2019 zavádí loňská novela vysokoškolského zákona, zažádala UP, druhá nejstarší česká univerzita, loni v prosinci. Souhlasné stanovisko NAÚ obdržela jako třetí veřejná vysoká škola po UK a MU. [celá zpráva]

Institucionální akreditace

Institucionální akreditace se uděluje zpravidla na dobu 10 let. Za určitých podmínek umožní vysoké škole samostatně vytvářet a uskutečňovat studijní programy stanoveného typu (bakalářský, magisterský nebo doktorský) v jedné nebo více určených oblastech vzdělávání.

Škola např. dostane akreditaci na oblast „ekonomie”. Bude ale už na ní, jaké konkrétní ekonomické obory si vytvoří. Akreditační komise je schvalovat nebude, ta schválí jen ekonomický studijní program jako celek.

Zdroj: MŠMT

Právě tyto tři vzdělávací instituce jsou v žebříčku nejlepších univerzit nových zemí Evropské unie v první desítce. [celá zpráva]

Související články

Výběr článků

Načítám