Článek
Karlova univerzita by v nadcházejícím období měla začít vytvářet nový IT systém, stát se ekologicky odpovědnou a více se angažovat ve veřejném životě. Měla by také zkvalitnit hodnocení své vědy i vzdělávání a pro své zaměstnance a studenty zlepšit podmínky pro sladění práce, studia a rodiny.
Na předvolební debatě, která se konala minulý týden v pátek 15. října, se na tom shodli oba kandidáti na post rektora této zejména pražské školy. Kandidátka a kandidát ten den představili akademickému senátu a dalším hostům své volební programy. V následující několikahodinové diskuzi odpovídali na dotazy akademiků.
O funkci rektora Univerzity Karlovy usilují současná prorektorka a bývalý děkan FF UK
Co se týká plánů obou kandidátů, tak např. pro práci či studium lidí s dětmi by oba chtěli podporovat částečné úvazky nebo vznik dětských skupin. Shodně by usilovali o vytvoření pozice ombudsmana pro studenty a zaměstnance školy a snažili se o zkvalitnění podmínek pro doktorské studium. UK by podle nich měla přitahovat víc nejen Čechy, ale i cizince.
Odlišně si Králíčková a Stehlík naplánovali úpravy ve fungování budoucího kolegia rektora. Králíčková by chtěla zredukovat současný počet prorektorů z devíti na sedm a zbytek peněz využít na profesionalizaci služeb rektorátu. Stehlík by v kolegiu vytvořil nové místo prorektora pro informatiku či prorektora pro medicínu a biomedicínu.
Předseda Akademického senátu UK František Zahálka tehdy konstatoval, že oba kandidáty dobře zná a již nyní je podle něj jasné, že univerzita bude v dalším období v dobrých rukou bez ohledu na to, kdo z obou kandidátů volbu vyhraje. Prorektorku Králíčkovou nominovalo šest fakult ze 17, které univerzita má, tudíž byla považována za favoritku volby.
Na „publikační kaňku” se prý nikdo neptal
Lékařka a stávající prorektorka Králíčková nicméně musela řešit určitý problém kolem publikace svých odborných textů v „odpadních“ časopisech. Upozornil na ně spolek Věda žije. Králíčková se rozhodla, že dané texty stáhne, avšak není si vědoma žádného pochybení. Tzv. odpadní časopisy se tváří jako vědecké, avšak nezřídka pouze poskytují placený prostor pro nejrůznější publikace, které neprocházejí řádnou oponenturou.
Favoritka na rektorku UK řeší před volbou kaňku s pochybnými publikacemi
Spolek Věda žije, který se snaží upozorňovat na neetické chování vědců, nedávno zjistil, že stránka Mileny Králíčkové ve vědecké databázi ResearchGate obsahuje přes 130 anglickojazyčných záznamů. U většiny z nich je vedena jako členka rozsáhlejšího autorského kolektivu.
Řada článků byla publikována v časopisech indexovaných v respektované databázi Web of Science, jenže např. čtyři články (podle původního zjištění) se vyskytují v časopisech vedených v tzv. Beallově seznamu „potenciálních predátorských časopisů a vydavatelů“ amerického knihovníka a vědce Jeffreyho Bealla, který bojuje proti „odpadní vědě“. Čtyři potenciálně podezřelé texty publikovala v autorské dvojici s Václavem Větvičkou, který působí v USA na University of Louisville. Vydavatelé časopisů sídlí v Indii, Pákistánu nebo Číně, okolnosti jejich byznysu byly už několikrát zpochybněny.
Podle místopředsedy spolku Věda žije, fyzika Michaela Komma, přijetí a publikování vědeckých výstupů obratem či v řádech dní nevypovídá o kvalitní publikační platformě, bez ohledu na kvalitu samotného textu a počtu jeho citací.
„Nalezli jsme navíc i pár dalších publikací v tzv. predátorských nakladatelstvích a časopisech. I se zahrnutím těchto publikací se stále jedná o relativně malou část publikací, na kterých se paní prorektorka podílela. Avšak jsou to v posledních letech takřka jediné publikace, kde je uvedena jako první autorka,” dodal pro Novinky.
Na Karlovu univerzitu neútočíme, neomezujte naši svobodnou diskusi, vyzývá děkan z VŠE
Na dřívější dotaz, zda to vnímá jako velký problém s ohledem na volbu rektora, Králíčková odpověděla, že to je čistě v rukou volitelů, tedy akademických senátorek a senátorů, takže je to spíše otázka na ně. Její soupeř Stehlík nechtěl záležitost komentovat.
Novinky proto zajímalo, zda ji ohledně této problematiky náhodou „negrilovali” akademičtí senátoři během následné diskuze po představení kandidátů minulý týden.
„Dotazy na tuto oblast nepadaly,” řekla však Novinkám Králíčková.
Páteční volba bude každopádně tajná, v prvním kole může zvítězit kandidát s nadpolovičním počtem hlasů. Nový rektor by se měl funkce ujmout v únoru 2022 poté, co ho jmenuje prezident. Pokud ve volbě uspěje Králíčková, stane se první ženou na pozici rektora UK.
Noví rektoři dalších VŠ
Nová vedení volí i další vysoké školy. V říjnu akademický senát Mendelovy univerzity v Brně zvolil příštím rektorem dosavadního prorektora pro tvůrčí činnost a výzkumníka Vojtěcha Adama. Od února 2022 v čele univerzity nahradí ekonomku Danuši Nerudovou, která znovu nekandidovala. O funkci se ucházeli čtyři adepti, Adam uspěl v prvním kole.
Ministerstvo školství hodlá zvýšit podporu nemajetných vysokoškoláků
Technickou univerzitu v Liberci povede další čtyři roky dosavadní rektor Miroslav Brzezina. Rektora zvolil akademický senát až ve čtvrtém kole, pro současného rektora hlasovalo nakonec 11 z 21 jeho členů. Osm akademiků podpořilo protikandidáta, vedoucího katedry chemie Josefa Šedlbauera. Jeden hlas byl neplatný a jeden z členů senátu se zdržel hlasování.
Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze zvolila svým staronovým rektorem Petra Skleničku. Získal hlasy od 28 z 33 členů akademického senátu. Jeho protikandidáta podpořili tři, jeden se zdržel a jeden se volby neúčastnil.
V listopadu se budou volit noví rektoři např. Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze a Univerzity Pardubice – zde půjde o druhé kolo.
Může se vám hodit na Firmy.cz:
