Článek
„Povinná maturita z matematiky neotevírá prostor ke zlepšování výuky a je mylné se domnívat, že za čtyři roky v ní dojde k tak výrazné změně, aby v roce 2021 nepropadlo ještě více maturantů než v předchozích letech. Z tohoto důvodu stojíme za tím, že je třeba odložit její povinnou maturitní zkoušku,” prohlásila předsedkyně ČSU Lenka Štěpánová. Hodlá proto apelovat na budoucí vedení ministerstva školství.
Připomněla, že neúspěšnost maturantů u matematiky se v posledních letech vždy pohybovala okolo 23 procent, lze tedy i letos očekávat obdobný výsledek. Vyznívá o to hůře, když si uvědomíme, že prozatím nikdo z matematiky nematuroval povinně.
„Studenti by měli mít větší volbu,“ míní ředitel Gymnázia Jana Keplera a senátor Jiří Růžička (TOP09). Matematiku by tedy bral, zvláště v současné podobě výuky i testování, jako povinně volitelný předmět. Doplnil, že na jeho škole si ji nicméně letos vybralo 75 procent studentů, většina uspěla.
Státní maturita údajně ignoruje cíle předmětu
Podle Oldřicha Botlíka ze společnosti Kalibro, zakladatele iniciativy Maturitní data – odtajněno, je na maturitním testu z matematiky dobře vidět, v čem státní maturita škodí.
„Škodí nepřiměřeným důrazem na aparát a ignorováním toho, co je vlastním cílem předmětu, tedy využívání matematických prostředků a matematického uvažování k porozumění světu,“ řekl na tiskové konferenci, s tím, že Cermat rovněž dluží veřejnosti anonymizovaná data z maturitních testů.
Nejsme a priori proti maturitě z matematiky, je však třeba zlepšit podmínky pro její výuku.
Dle údajů Cermatu propadlo na jaře 2015 a 2016 v maturitním testu z matematiky zhruba 36 procent studentů středních odborných škol včetně lyceí, kde mají obecně s tímto předmětem větší starosti než na gymnáziích. Neuspělo i kolem 28 procent maturantů technických a přes 30 procent ekonomických oborů.
Nevíme, jak bude vypadat trh práce
Všichni zúčastnění se shodli na tom, že vzdělanost se v žádném předmětu nemůže zlepšit tím, že se z něj nařídí zkouška. „Není pak snaha být lepší v matematice, ale jen zvládnout testy,“ uvedla poslankyně a členka školského výboru Nina Nováková (TOP 09).
Bob Kartous ze vzdělávací organizace EDUin se zamyslel, jak to bude s uplatnitelností absolventů, zvlášť když část SŠ nedokončí. Za podstatné kompetence dneška označil digitální gramotnost, práce s informacemi a cizím jazykem. Zdůraznil však, že nikdo nemůže vědět, jak bude vypadat trh práce za 10 let. Podle ředitele Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblíka se bude čím dál více stírat rozdíl mezi technickým a humanitním.
Větší zapojení studentů
„Nejsme a priori proti maturitě z matematiky, je však třeba zlepšit podmínky pro její výuku,“ shrnula své závěry Štěpánová.
Na nutnosti změny výuky předmětu panuje shoda, jenže jak to provést? „Byli bychom pro metodu pedagogického konstruktivismu,“ sdělila Novinkám. Jedná se o podněcování učících se k interaktivitě, sociální komunikaci a k tvorbě vlastních poznatků a ke kritickému posuzování informací, tedy přechod od „tebeučení“ k „sebeučení“.
Zkrátka nikoli dominantní role vyučujícího a frontální výuka, ale více práce ve skupinách. Pozitivním jevem by mohlo být i rozdělování třídy na dvě skupiny jako u cizích jazyků. „I kdyby to hned nepřineslo lepší výsledky v testování, mohlo by to alespoň zvýšit zájem žáků,“ věří předsedkyně ČSU.
Na dotaz Novinek, co říká na pohled unie středoškoláků, kteří by povinnou matematiku u maturit odložili, organizátor státních maturit Cermat zatím neodpověděl.
