Článek
Buňky mají posloužit k vytvoření umělých vajíček severního nosorožce používaných k tvorbě embryí. Těch mezinárodní vědecký tým BioRescue doposud získal čtrnáct.
Oocyty oplodněné zamraženým spermatem mrtvých samců čekají v tekutém dusíku na vložení do těla náhradní matky příbuzného druhu nosorožce bílého jižního.
Ve Dvoře Králové se narodil nosorožec Kyjev
Vědci tak nyní překonali další z překážek u nosorožců doposud nevyzkoušené asistované reprodukce. Vznik umělého vajíčka z kmenových buněk představuje šanci získat větší počet životaschopných nosorožčích embryí.
Víc embryí znamená příslib početnějšího stádečka nových vzájemně nepříbuzných severních nosorožců. Optimální genová variabilita poskytuje větší šanci na přežití zdravých nosorožců ze zkumavky.
Ivana Cinková: Nosorožci mě fascinují, jsou zvláštní a roztomilí
Výzkumníci odebrali Nabiré vzorky kmenových buněk bezprostředně po úmrtí v královédvorském Safari parku. „Nyní se však podařilo vytvořit buňky podobné buňkám raného embrya. Zlepšily se tak vyhlídky na využití kmenových buněk k tvorbě umělých oocytů,“ přiblížil mluvčí Safari parku Dvůr Králové Michal Šťastný.
Dříve pokusy na myších
Možnost vytvořit umělé embryo pomocí kmenových buněk donedávna naznačovaly pokusy na myších. Šanci takto zachránit živočišný druh nastínil např. japonský odborník Kacuhiko Hajaši z Kjúšúské univerzity, jemuž se podařilo vypěstovat myši pomocí oplodněných vajíček získaných z kožních buněk.
Japonští vědci chtějí kvůli transplantacím křížit zvířata s člověkem
„Pokud bychom uspěli v tomtéž u severního bílého nosorožce, mohli bychom zastavit odběr vajíček od živých zvířat a zároveň vytvořit embrya v daleko větším počtu,“ doplňuje šéf projektu BioRescue Thomas Hildebrandt z Leibnizova institutu pro výzkum divokých a zoo zvířat v Berlíně.
Vědci udělali další krok k záchraně severních bílých nosorožců
Množství životaschopných embryí severního bílého nosorožce dnes omezuje jediná plodná samice přemístěná v roce 2009 spolu s trojicí exemplářů v rámci projektu Poslední šance na přežití ze Dvora Králové do keňské rezervace Ol Pejeta. Fatu je sice plodná, ale dlouhodobě neschopná přirozeně zabřeznout, o což se neúspěšně pokoušeli samci, dokud žili.