Článek
Ve všech kabinetech spolupracuje zhruba 500 vyučujících na úrovni krajů a několik stovek v menších regionech, jak informoval hlavní manažer projektu SYPO Jiří Nekola.
„Oblastní kabinety jsou poměrně dynamický a živý organismus, proto jsme neuváděli přesné číslo. Nicméně aktuálně v nich je 2900 učitelů,” upřesnil na dotaz Novinek.
Organizace se shodly na prioritách pro odkládanou novelu zákona o učitelích
Na základních a středních školách v Česku pracovalo loni podle údajů ministerstva školství zhruba 134 tisíc učitelů.
| Celé metodické kabinety jsou vlastně poměrně hustá síť učitelů. Na krajských pracovištích NPI se pravidelně scházejí členové krajských kabinetů, každý je z jiné oblasti kraje. Ti na sebe navazují členy oblastních kabinetů ze své oblasti – scházejí se, předávají jim informace od NPI/MŠMT, sami od nich informace sbírají, např. o tom, jaké vzdělávací akce by uvítali, co v praxi řeší apod. |
|---|
| Jiří Nekola, SYPO, NPI |
Výběrová řízení do nových kabinetů podle NPI, který spadá pod MŠMT, probíhají od 1. března do 31. května.
Po vraždě učitele pomáhali v pražské škole psychologové
Současné metodické kabinety jako takové zahájily svou činnost v roce 2019. Nejprve vznikly pro učitele matematiky, informatiky a češtiny. Od roku 2020 k nim přibyly dva další kabinety, a to pro předškolní a prvostupňové vzdělávání a pro přírodovědné vzdělávání. Na jejich financování se podílí školský resort a EU.
Dva nové kabinety pro cizí jazyky a pro společenskovědní vzdělávání jsou podle Nekoly poslední, které se chystaly.
Středoškolská unie: Studenti požadují změnu maturit, většina z nich není připravená
Kabinet společenských věd je pro učitele dějepisu a občanské výchovy. Projekt SYPO při jeho přípravě navázal spolupráci s projektem Dějepis+, který má na starosti ministerstvo a Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Věnuje se rozvoji výuky moderních dějin.
Výměna zkušeností a další vzdělávání
Metodické kabinety mají být platformou, kde si učitelé budou moct rozšiřovat své znalosti a dovednosti, vyměňovat si zkušenosti s kolegy a dále se vzdělávat ve svém oboru. Spolupracují v nich pedagogové a odborníci z MŠMT, České školní inspekce nebo vysokoškolských fakult.
V uplynulých měsících členové vytvořili mj. příručky s radami a tipy do výuky, které jsou k dispozici na webu projektu SYPO. Členové kabinetů se podíleli rovněž na přípravě bezplatných workshopů či webináře, kterých se zúčastnilo podle Nekoly loni zhruba 11 tisíc lidí.
Gazdík: Po vraždě musíme změnit vzdělávací programy
Projekt SYPO má pokračovat do června 2023. Podle bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové, která se na tom též podílela, vznikl v roce 2017 – a přímo funguje od počátku roku 2018 – se záměrem vylepšit další vzdělávání pedagogů, které je podle odborníků často nesystematické a nekoncepční.
V nabídce průběžného vzdělávání totiž nyní mohou učitelé vybírat ze zhruba 10 tisíc programů ročně, přičemž ministerstvo dříve přiznalo, že vzhledem k takovému počtu programů není schopno u všech kontrolovat kvalitu.
Metodické kabinety fungovaly ve školství už v minulosti, zrušily se po roce 1990.
Řešit problémy, komunikovat, učit se. Do 21. dubna lze připomínkovat návrh nové koncepce vzdělání
Podle manažera projektu Josefa Slováka by se kabinety v budoucnu měly zaměřit i na zavádění změn ve výuce podle upravených učebních plánů, tzv. rámcových vzdělávacích programů (RVP), jejichž revize se nyní chystá.
Druhý cizí jazyk v ZŠ pouze volitelně? Učitelé jsou proti
V této souvislosti je ještě třeba připomenout, že zástupci sdružení učitelů cizích jazyků nesouhlasí s návrhem, aby druhý cizí jazyk v základních školách nebyl povinný, ale byl jen mezi povinně volitelnými předměty. Změnu předpokládá připravovaná revize RVP, k jejíž koncepci se veřejnost může vyjádřit do 21. dubna.
Druhý cizí jazyk v ZŠ jen volitelný? Jazykáři nesouhlasí
Kritici úpravy se do 20. dubna mohou připojit k petici na podporu zachování povinného druhého cizího jazyka. Jeho výuka je podle nich pro žáky přínosem a úroveň je prý nepřetěžuje.