Článek
Výsledky vyplývají z publikace Národního pedagogického institutu (NPI) o nezaměstnanosti absolventů středních škol. Do budoucna očekává institut další zhoršení situace.
Před vypuknutím epidemie koronaviru byla podle analýzy NPI míra nezaměstnanosti absolventů zřejmě nejnižší v novodobé historii Česka. Důvodem byla vysoká poptávka po pracovní síle v důsledku rostoucí ekonomiky a zároveň dlouhodobý úbytek studentů středních škol, který souvisel s poklesem porodnosti po roce 1990.
Růst příjmu se mnohým lidem zastaví už po třicítce
V posledních letech se úbytek absolventů zastavil a v dalším desetiletí jich bude přibývat. Zároveň je podle NPI pravděpodobný propad hospodářského růstu, posílený situací kolem koronavirové epidemie. Známky obratu začaly být zřetelné na jaře 2020, jak uvedl institut.
V dubnu 2020 činila průměrná míra nezaměstnanosti absolventů podle NPI 4,4 procenta, zatímco v předchozích dvou letech se pohybovala kolem 3,3 procenta.
Školy dostávají peníze na doučování. Učni a gymnazisté zájem příliš nemají
„V průběhu dalšího roku se situace absolventů opět výrazně zhoršila, celková míra nezaměstnanosti v dubnu 2021 vzrostla na hodnotu 6,2 procenta, tedy o 85 procent,” vypočítal institut.
Nejvíce to zasáhlo vyučené
Nejhůře to podle jeho analýzy zasáhlo vyučené. Míra jejich nezaměstnanosti v dělnických oborech, jako jsou třeba strojírenské práce, vzrostla letos proti dubnu 2018 v průměru z 8,2 procenta na 16,6 procenta. V učebních oborech s možností nástavbového studia, jako je např. automechanik, se zvýšila z 4,1 procenta na devět procent.
V maturitních oborech (střední odborné vzdělání s maturitou) narostla míra nezaměstnanosti méně. U mladých ze středních odborných škol se proti rokům 2018 a 2019 navýšila o 2,5 procentního bodu na 6,2 procenta. Jejich lepší postavení souvisí podle NPI i s tím, že podobně jako gymnazisté často směřují na vysoké školy.
Letošní maturanti se neztratí. Horší to mají učni
U absolventů vyššího odborného vzdělání činila podle šetření NPI letos v dubnu nezaměstnanost 3,4 procenta, u absolventů gymnázií dvě procenta. I zde nicméně došlo k nárůstu oproti dřívějšku.
Vhodnou přípravu pro uplatnění poskytují podle institutu nyní zejména obory zdravotnické, chemické či elektrotechnické. Míra nezaměstnanosti absolventů v nich se pohybuje do 7,7 procenta.
Nejhůře jsou na tom obory obchodní, jako je prodavač nebo knihkupec, kde bylo v dubnu bez práce až 26,1 procenta čerstvých absolventů. Víc než v jiných profesích vzrostl počet nezaměstnaných také třeba mezi truhláři, zedníky, autotroniky, maséry, kadeřníky, maskéry, řezníky či kuchaři, plyne z analýzy.
Nevýhoda: zaměstnavatelé budou chtít praxi
Podle NPI se nezaměstnanost absolventů v nadcházejícím období ještě zvýší, protože zaměstnavatelé budou přijímat spíš lidi s praxí.
Současní absolventi přitom kvůli výuce na dálku neměli často ani moc praktické výuky. Nezaměstnanost se liší v jednotlivých krajích.
Firmy se bojí padesátníků, tratí i stát
Nejnižší byla v dubnu u absolventů středních škol v Královéhradeckém a Plzeňském kraji, a to 4,6 procenta, následovala Praha s hodnotou 4,9 procenta. Nejvyšší měly kraje Ústecký a Karlovarský, a to osm procent.
Absolventi s vyučením se nejlépe uplatnili v Královéhradeckém kraji a na Vysočině, s maturitním oborem v Královéhradeckém a Plzeňském kraji a gymnazisté v Praze.
Střední školy absolvovalo v roce 2020 podle NPI zhruba 80 tisíc lidí. Kolem 31 tisíc jich vyšlo ze středních odborných škol, 21 tisíc z učilišť a podobný počet z gymnázií. Zbytek studoval konzervatoře nebo nástavby.
Nezaměstnanost v Česku v září klesla na 3,5 procenta
Jak jsme již informovali, celková aktuální nezaměstnanost v Česku klesla v září na 3,5 procenta ze srpnových 3,6 procenta. Nižší byla naposledy loni v dubnu, před rokem v září dosahovala 3,8 procenta.
Letos v září evidoval Úřad práce ČR přesně 262 142 uchazečů o zaměstnání, zhruba o 5700 méně než v předchozím měsíci a o téměř 14 900 méně než loni.
