Teleskop Jamese Webba se dostal do Lagrangeova bodu 1,5 milionu kilometrů od Země

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali v pondělí 24. ledna ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2) 1,5 milionu km daleko, tj. čtyřikrát dále, než je Měsíc, kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce.

Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velmi slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardy let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Ten měsíc se můžeme dočkat i prvních kvalitních snímků od aparátu, připomíná list The Guardian. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

„Jsme o krok blíže odhalení záhad vesmíru. Nemůžu se dočkat, až toto léto uvidím z Webbova teleskopu první nové výhledy na vesmír,“ citovala agentura AP prohlášení ředitele NASA Billa Nelsona.

Webbův teleskop do vesmíru vynesla 25. prosince z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5. Vědci NASA následně na začátku ledna rozvinuli jeho tepelný štít, který kvůli své velikosti zhruba tenisového hřiště cestoval do vesmíru složený. O pár dní později následovalo rozložení dvou zrcadel, z nichž to větší má průměr 6,5 metru.

Na postupném „rozbalování” Webba se podílely desítky inženýrů. Nejobtížnějším krokem bylo právě rozvinutí tepelného štítu, skládajícího se z pěti vrstev speciálního materiálu.