Článek
Studii dvou vědců z GFZ otiskl odborný žurnál Remote Sensing of Environment, stejně tak časopis Nature.
Odborníci srovnávali satelitní data z období let 2003 až 2017. O problému v Teheránu se hovořilo už dříve a předchozí studie připisovala problém úbytku podzemních vod pod metropolí. Voda z těchto míst se používá k zavlažování polí kolem města a k zásobování vodou třináctimilionové metropole.
Kolem letiště povrch klesá „jen” o 5 cm
Nová studie rozsah problému popisuje podrobněji. Plošiny na západě od města i západní obydlené čtvrtě se ročně podle ní propadají o 25 centimetrů. Podobnou rychlostí klesá i planina na jižním okraji.
Změny mohou být nezvratné, jelikož zemský povrch se nezvedá, ani když hladina podzemní vody stoupne po vydatných deštích.
Okolí mezinárodního letiště, které se nachází na jihozápadě Teheránu, klesá také, ale pomaleji, pouze o pět centimetrů ročně. Autoři studie odhadují, že se propadání týká desetiny území města.
Úřady chtějí omezit odčerpávání vody
V jihozápadním Teheránu se začaly objevovat trhliny, některé dlouhé i několik kilometrů. Může to ohrozit elektrické rozvody i železnici. Někdy jsou pukliny pod povrchem a vzniká nebezpečí propadů.
Ve snaze zpomalit tento vývoj úřady začaly omezovat odčerpávání vody. V posledních letech bylo v celém Íránu uzavřeno až 100 tisíc nelegálně vyhloubených studní, avšak odhaduje se, že v oblasti Teheránu se stále využívá 30 tisíc takových zdrojů.
Studie také poukazuje na to, že změny mohou být nezvratné, jelikož zemský povrch se nezvedá, ani když hladina podzemní vody stoupne po vydatných deštích.
Podobný pokles území je znám i z jiných částí světa. Indonéská metropole Jakarta se ve svých částech propadá rychlostí asi 20 centimetrů ročně, dokonce až trojnásobnou rychlostí klesá kalifornské San Joaquin Valley, kde jsou města Stockton a Fresno.
Jinde zase dochází k dalšímu problému týkajícímu se uspořádání povrchu naší planety, a to úbytku vodních zdrojů. Kupříkladu v Izraeli tak již pomalu vysychá známé biblické Galilejské jezero. [celá zpráva]