Článek
Ještě donedávna se Cermat dušoval, že žádné žebříčky zveřejňovat nebude, protože chybný výklad výsledků maturit by mohl poškodit reputaci některých škol.
Na nové aplikaci vysledky.cermat.cz žebříčky sice nejsou, ale kdokoli si snadno může zjistit, jak si jednotlivé školy vedly u jednotlivých maturitních zkoušek, a nabízí se i srovnání.
„V minulosti opakovaně došlo ke zveřejnění jakýchsi žebříčků kvality škol založených na zjednodušených interpretacích více či méně relevantních průměrných hodnot. Zveřejněním aplikace proto nabízíme široké veřejnosti možnost získat prostřednictvím orientovaných pohledů do výsledků relevantní strukturované informace,“ vysvětlil změnu směru ředitel Cermatu Jiří Zíka.
Přesto ale připouští, že riziko dezinterpretace tady je. „V žádném případě nedoporučuji tabulky používat jako solitérní ukazatele kvality. Mohou ale uživateli posloužit jako racionální základ pro směrování dalších kroků při výběru školy. Chci apelovat na uživatele, aby se vyhnuli unáhleným jednoduchým interpretacím,“ vyzval Zíka.
Jen percentil nestačí
Například budeme-li zkoumat výsledky zkoušky z matematiky, stačí se podívat na průměr percentilového umístění, který ukazuje, kolik procent žáků nechali studenti dané školy za sebou. Tedy čím vyšší číslo, tím lepší výsledek pro školu.
Pak je ale třeba podívat se i na to, kolik procent žáků maturitního ročníku si zkoušku z matematiky coby povinně volitelný předmět vybralo. Jestliže si matematiku vybralo jen pár premiantů, nesvědčí to nijak o kvalitě výuky. Pokud se ale na matematiku odvážilo 80 procent, pravděpodobně mezi nimi budou i slabší žáci, kteří celkový percentil mohou srážet dolů.
Například čistě podle percentilu dopadli mezi čtyřletými gymnázii nejlépe studenti Gymnázia Jana Keplera v Praze, kteří za sebou nechali 91,9 procenta ostatních žáků. Matematiku si přitom vybralo 30,3 procenta studentů. Za nimi se umístili studenti Biskupského gymnázia J. N. Neumanna v Českých Budějovicích s percentilem 91,2, přičemž matematiku si zvolilo 22,1 procenta.
Třetí nejúspěšnější by bylo Gymnázium Chotěboř s percentilem 91,3. Jenže na zkoušku se přihlásilo 41,4 procenta žáků, což už kopíruje celorepublikový průměr. A v tuto chvíli lze úspěšně polemizovat, zda jejich výsledek v matematice nebyl nakonec nejlepší.
Není kvalita jako kvalita
Absolutní prvenství v matematice asi nelze upřít osmiletému Gymnáziu města Konice, kde studenti dosáhli percentilu 95, přitom do testu z matematiky šlo 59,1 procenta žáků.
Osmiletá gymnázia obecně vycházejí ze srovnání škol nejlépe. Jejich percentil třeba zrovna v matematice činí 82,5, následují je šestiletá gymnázia (78,2) a čtyřletá (72,5).
Web nabízí i srovnání mezi kraji. U většiny všech typů zkoušek si vede nejlépe Praha, naopak za všemi kraji pokulhává Ústecký kraj.
Cermat v minulosti komplexní přehledy výsledků maturit úzkostlivě tajil, ale na základě svobodného přístupu k informacím je poskytnout musel, načež pak zveřejnění žebříčků kritizoval.
Dříve totiž jakákoli srovnatelnost byla dosti obtížná, jelikož studenti měli na výběr ze dvou maturit – základní verze a obtížnější, která se měla jednou stát vstupenkou na vysoké školy. Jestliže si ale student vybral obtížnější verzi a zvládl test na 60 procent, nebylo jasné, zda je lepší nebo horší než student maturující v základní verzi na 95 procent.
A často se také připomíná, že výsledek u maturity vlastně ani nemusí vypovídat o kvalitě školy. Záleží totiž hlavně na tom, jakou práci odvádějí kantoři. Pohraniční škola třeba přijímá studenty na úrovni čtyřkařů, ale generuje dvojkaře. Naproti tomu elitní gymnázium si vybere jen nejlepší žáky v zemi dychtivé po vzdělání a pak učitelé jen vytvářejí podmínky, aby zůstali na špici.