Článek
„Tyto extrémy (v počasí – pozn. red.) se projevují zejména v teplé, tedy vegetační části roku. Navíc převažují v posledních dvou dekádách. Hospodaření v krajině na tyto změnu bude muset reagovat,” podotkl hlavní autor studie Ioannis Markonis, který působí na Fakultě životního prostředí ČZU.
Krátká letní sucha
Výzkumníci pro zjištění změn charakteru sucha od počátku 20. století použili algoritmy strojového učení (machine learning) a simulace hydrologického modelu.
Podle tiskové mluvčí pražské školy Karly Mráčkové, která o tom Novinky informovala, se ukázalo, že pro většinu území Evropy došlo k významnému nárůstu relativně krátkých epizod sucha během teplého půlroku (tzv. letní sucha) doprovázených vysokými teplotami.
„Kratší letní sucha postupně hrají čím dál významnější roli a nahrazují dřívější sucha, která byla méně intenzivní a s delším trváním. To, co pozorujeme hlavně v uplynulých 20 letech, je rychlý nástup sucha s vysokými teplotami,” shrnul spoluautor bádání Rohini Kumar z výzkumného ústavu Helmholz Centre for Environmental Research v německém Lipsku.
Úbytek zásob vody
Během letních such navíc vědci zaznamenávají prudší pokles zásob vody v půdě, což má za důsledek závažnější dopady na zemědělství a vegetaci obecně.
„V případě pokračování rostoucího zastoupení letních such v Evropě můžeme očekávat růst nároků na vodní zdroje pro zemědělství, změny ve struktuře a dynamice vegetace a růst rizika přírodních požárů,” doplnil Martin Hanel z Fakulty životního prostředí ČZU.
Tyto změny by se podle něj měly brát v úvahu při návrhu opatření ke zmírnění rizika hydroklimatických extrémů v budoucnosti.
Výzkum se uskutečnil v rámci bilaterálního projektu XEROS (zabývá se extrémními suchy v Evropě), který financuje Grantová agentura ČR a německá organizace Deutsche Forschungsgemeinschaft.
