Článek
Účinnost stromů na ochlazení ploch se však výrazně liší podle regionu, kde se město nachází, i dalších podmínek.
Studie je podle badatelů unikátní velkým rozsahem. „Během dne mají zelené plochy se stromy v Evropě výrazně vyšší ochlazovací efekt než parky bez stromů,” uvedl vedoucí výzkumu Jonas Schwaab.
Efekt ochlazení je podle výzkumu dvakrát až čtyřikrát nižší v případě, že je plocha jen s trávou a květinami, ale bez stromů.
Nature Communications | The role of urban trees in reducing land surface temperatures in European cities. "Treeless urban green spaces are less effective in reducing LSTs, & their cooling effect is 2-4 times lower than the cooling induced by urban trees." https://t.co/KB3ThLySdV pic.twitter.com/dYO2WYrTWP
— Eric Wiseman (@vtarborist) November 24, 2021
Pozitivní dopad stromů je patrný ve všech částech Evropy, v některých je ale silnější. Ve střední Evropě podle Schwaaba činí v teplých dnech rozdíl mezi zastavěnými plochami se stromy a bez stromů osm až 12 stupňů, v jižní Evropě je tento rozdíl nižší.
Podle vědců je to tím, že na jihu je půda více suchá, a tudíž stromy mají tendenci vypouštět do vzduchu méně vlhkosti. Schwaab dodává, že měření se zaměřilo na teplotu na plochách a rozdíl v teplotách vzduchu je pravděpodobně menší.
Hřib se chlubil zelení. V ulici bez stromů, kde má být 50 stupňů, chodí lidé v zimních bundách
Podle badatelů si ale plné pochopení vlivu stromů na teploty ve městech vyžádá další měření. Na rozsah „chladicího efektu” stromů může mít vliv jejich umístění a celá řada dalších faktorů. Měření satelitem se navíc uskutečnilo jen ve dnech bez oblačnosti.