Článek
V roce 2002 bylo poblíž krétské vesnice Trachilos identifikováno přibližně 50 těchto otisků. Objevil je během své dovolené polský paleontolog Gerard Gierliński. „Stopy Trachilos“ byly nalezeny ve zkamenělých plážových sedimentech, konkrétně v typu sedimentární horniny, která se kdysi dávno vytvořila na pobřeží Středozemního moře.
| Hominini je tribus (systematická jednotka ležící mezi čeledí a rodem) shrnující v sobě člověka a jeho nejbližší příbuzné v rámci čeledi Hominidae. Z žijících hominidů sem patří oba druhy šimpanzů a člověk moudrý. Dále je do tohoto taxonu zahrnováno i množství vyhynulých předků obou skupin vč. jejich posledního společného předka. |
Pomocí geofyzikálních a mikropaleontologických metod je nyní vědci datovali do doby před 6,05 miliony lety, což z nich činí nejstarší přímý důkaz „lidem podobné“ nohy používané k chůzi.
Biostratigraphy, magnetostratigraphy and cyclostratigraphy constrain Trachilos footprints to ca. 6.05 Ma - some uncertainty remains related to an inaccessible interval of ~ 8 m section.. if only there was an ash bed. https://t.co/6EjiXlbkK4 pic.twitter.com/NbU6Xw8MXB
— Darren Mark (@Darren_F_Mark) October 11, 2021
„Tyto stopy jsou téměř o 2,5 milionu let starší než stopy připisované druhu Australopithecus afarensis z oblasti Laetoli v Tanzanii,“ uvedl autor nové studie Uwe Kirscher z německé Univerzity Tübingen. Na studii se podílel tým zahrnující vědce z Německa, Švédska, Řecka, Egypta a Velké Británie.
| Australopithecus je rod vyhynulých hominidů žijící asi před 4,2 až dvěma miliony lety ve východní, jižní a střední Africe. Jeho zástupci pravděpodobně patří k vývojové linii moderního člověka. Australopitékové byli dlouho považováni za nejstarší známé homininy, dokud je geologickým stářím nepřekonaly rody Sahelanthropus, Orrorin a Ardipithecus. |
Na krétské stopě můžeme vidět, že klenba chodidla ještě nebyla výrazná a pata užší než u pozdějšího australopitéka. Avšak jsou to stopy někoho „lidského“, kdo chodil po dvou.
„Nejstarší lidská noha používaná ke vzpřímené chůzi měla od palce postupně kratší boční prsty,“ doplnil podle serveru The Daily Mail spoluautor studie Per Ahlberg ze švédské Univerzity v Uppsale.
Kdo to ale byl?
Konkrétní druh, který stopy vytvořil, nicméně není znám. Nález je to každopádně poměrně záhadný. Mohlo jít opravdu o - přímého - předka člověka, a to nikoli z Afriky, ale z Evropy? Zatím nevíme.
Izraelští vědci ohlásili objev nového typu pračlověka
Před šesti miliony lety byla Kréta spojena s řeckou pevninou přes dnešní poloostrov Peloponés. Stopy zde tak teoreticky mohl zanechat Graecopithecus freybergi, v téže době identifikovaný na řecké pevnině, jak se domnívají i autoři studie.
Podle profesorky Madelaine Böhmeové ze zmíněné tübingenské univerzity spojení mezi tvůrcem stop a možným druhem G. freybergi „nelze vyloučit“.
Vědci zrekonstruovali nejstarší genom moderních lidí. Z lebky ženy z Koněpruských jeskyní
V předchozí studii těchto otisků, která probíhala v roce 2017, byla hornina, ve které byly stopy nalezeny, datována zhruba do období před 5,7 miliony lety, což rovněž výrazně předcházelo dříve objeveným podobným stopám po dvou chodících hominidů.
Kirscher vysvětlil, že tým nyní poskytuje stopám, které mají pocházet ze vzpřímené chůze, přesnější stáří. Před čtyřmi lety to prý byl jen „pouhý odhad“, který podle něj vycházel z nesprávného předpokladu, že překrývající se sedimenty na nálezu, podle kterých se datování určilo, souvisejí s vysycháním Středozemního moře před zhruba pěti až šesti miliony lety.
