Špatné vysvědčení už není takový strašák, ukazují statistiky Linky bezpečí

„Děti, které se kvůli známkám na Linku bezpečí obrátí, často trápí strach z toho, jak budou rodiče reagovat. Někdy je to strach na základě předchozích špatných zkušeností s křikem nebo přímo tělesnými tresty, jindy jsou obavy dítěte spíš neopodstatněné, ale i tak může panikařit, volí zkratkovité řešení a přemýšlí nad útěkem,“ uvedl Peter Porubský, vedoucí Linky bezpečí.

Varuje před neuváženými výroky typu: „Se špatnými známkami ani domů nechoď!“ bez ohledu na to, že nemusí být míněny zcela vážně.

Vztah dítěte ke známkám se odvíjí hlavně od způsobu výchovy v rodině. Právě přístup rodičů ke známkám se pomalu stává liberálnějším. U všech problémů je vhodnější řešit hlubší příčiny, které k nim vedou, nikoli vnímat jen číselné hodnocení s tím, že to je „ostuda“.

„Dnes mají rodiče k dispozici nespočet výchovných přístupů od direktivních až po ty opačné, liberální. Důležité je, jak rodiče ke svým dětem skutečně přistupují, jestli je respektují, umějí reflektovat jejich potřeby přiměřené věku, vědí, jak jim nastavit výchovné hranice a adekvátním způsobem je vyžadovat, a to jak ve vztahu ke škole, tak doma,“ říká Kateřina Schmidová, ředitelka Rodičovské linky.

Rodiče volající na Rodičovskou linku v souvislosti se zhoršeným prospěchem svých dětí často řeší, jaký správný postup ke zlepšení známek využít. Obecně platí, že by rodiče měli dětem vytvořit adekvátní plán přípravy na vyučování a kontrolovat jejich plnění.

Schmidová říká, že někdy je vhodné uspořádat společné schůzky rodičů, dítěte a učitele, kde je možné mluvit o úspěších a neúspěších dítěte a další spolupráci se školou. „Při opakovaných problémech je vhodné vyhledat psychology, speciální pedagogy, kteří disponují jednak diagnostickými nástroji vedoucími k odhalení specifických poruch učení, ale také metodami vedoucími k jejich nápravě,“ dodala.

V pátek čeká děti jednodenní pololetní volno. Od 1. února se začnou postupně rozbíhat jarní prázdniny.