Sopku na La Palmě živí horká skvrna. Hledá cestu ven, tvrdí odborníci

Před 20 miliony lety započalo utváření prvních ostrovů, Fuerteventury a Lanzarote. Naopak El Hierro a právě La Palma, kde 19. září vybuchla sopka, jsou nejmladší ostrovy, staré 1,2 milionu, respektive 1,8 milionu let. Horká skvrna se pod nimi stále nachází, což je důvod, proč mají tyto ostrovy aktivní sopky, které rozšiřují jejich povrch, napsal list El País.

V roce 2011 utvořil zmíněný zásobník magmatu podmořskou sopku na ostrově El Hierro, která téměř dosáhla k hladině. Tímto způsobem se utvořily všechny Kanárské ostrovy, které jsou tak ve skutečnosti obřími vulkány.

Kupříkladu La Palma ode dna oceánu měří 6500 metrů, což je o pár set metrů méně než nejvyšší vrchol jihoamerických And Aconcagua. Nejstarší ostrovy Fuerteventura a Lanzarote se naopak kvůli erozi zmenšují a nakonec zcela zmizí pod hladinou moře.

„Erupce na La Palmě je bezpochyby tou nejničivější v historii Španělska,“ konstatoval 79letý geolog Juan Carlos Carracedo, který svůj život zasvětil studiu sopek na Kanárských ostrovech.

Od té doby, co La Palmu v roce 1493 dobyli Kastilci, bylo zaznamenáno sedm dalších vulkánů, jejichž láva při erupcích pohltila domy, úrodu i přístavy. Dopad těchto katastrof však byl mnohem menší než současná erupce, protože ostrov byl méně obydlený a bez ekonomických motorů v podobě skleníků s banánovníky a turismu.

„Dokonce ani Timanfaya na ostrově Lanzarote v roce 1730 nezpůsobila tolik škody,“ doplnil Carracedo, emeritní profesor univerzity na ostrově Gran Canaria.

Proud lávy vyvěrající ze sopky Cumbre Vieja na La Palmě od 19. září zničil nebo poškodil přes 1000 budov – mnohem více, než kolik bylo zaznamenáno při jiných erupcích. Jde o poslední kapitolu v dějinách dvě desítky milionů let dlouhé vulkanické aktivity na Kanárských ostrovech. Daný fenomén přináší zánik i stvoření, protože bez vulkánu by tyto ostrovy vůbec neexistovaly.

Za posledních pět století se země vždy otevřela na Cumbre Vieja, působivém horském hřebenu rozpínajícím se na jihu ostrova, který protíná téměř 30 kráterů. Lávové jazyky většiny dříve zaznamenaných erupcí podobně jako nyní postupovaly podél západního svahu Cumbre Vieja. Velká část z nich dosáhla moře, kde vytvořila platformy rozšiřující rozlohu ostrova.

„Erupce, která na místě moře vytvořila největší kus země, byla ta z roku 1949,“ pokračoval Carracedo. „Tu oblast pokryli úrodnou zemí přinesenou z jiné části ostrova a vysázeli na ní banánovníky, což je tropická rostlina, která nejlépe roste v u hladiny moře. (Plantáže) jsou proto momentálně jedny z nejproduktivnějších na ostrově,“ dodal.

Vulkanologové se domnívají, že pod Kanárskými ostrovy je horká skvrna, tedy zásobník magmatu s vysokou teplotou, který se neustále snaží najít místo, kudy se dostat na povrch. Způsobuje zemětřesení a vzedmutí země až do chvíle, dokud nevyvře. Jde o stejný typ vulkanické činnosti, která vytvořila americké Havajské ostrovy v Tichém oceánu.

Teorie horké skvrny je však v něčem kontroverzní, připomíná El País. Sama o sobě totiž nedokáže plně vysvětlit veškerou vulkanickou aktivitu na Kanárských ostrovech, např. relativně nedávné erupce na starších ostrovech, jako je Lanzarote.

Aktivita sopečného komplexu každopádně nekončí. Proud lávy na La Palmě dále houstne poté, co se v neděli zhroutil další sopečný kráter, upozornila agentura Reuters.

Láva z vulkánu nadále stéká do mořské vody, nyní již proudí ze čtyř puklin. Tamní úřady nařídily několika tisícům obyvatel nevycházet z domů kvůli jedovatým plynům, které se uvolňují do vzduchu na západním pobřeží ostrova, kde už několik dní vtéká masa lávy do moře.

„Španělská vláda pomůže obnovit ostrov La Palma, kde výbuch sopky donutil tisíce lidí opustit domovy a poničil stovky budov,“ slíbil v neděli španělský premiér Pedro Sánchez. Prohlásil, že vláda pro ostrov schválí pomoc ve výši 206 milionů eur (5,2 miliardy korun), a zároveň ubezpečil, že na ostrově turistům nehrozí nebezpečí.

Erupce sopky Cumbre Vieja zničila už přes 1000 budov. Zhruba 6000 lidí z celkových 83 tisíc obyvatel La Palmy bylo evakuováno. Masa lávy zdevastovala asi třicet kilometrů silnic, další škody sčítají pěstitelé banánů.

Jak nedávno na svém Twitteru zmínil tuzemský odborník Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, tak vlastně nevíme, jak dlouho bude erupce trvat. „Může skončit za pět minut, může běžet dny, týdny, měsíce, možná i roky. Všechny varianty jsou z historie známy,” napsal.

„Čelíme zkoušce vytrvalosti... Nevíme totiž, kdy erupce skončí,“ poznamenal nyní i španělský předseda vlády.