Článek
Řízení mise v Laboratoři aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse v americkém státě Maryland oznámilo, že přijatý signál ve středu ve 22:46 SEČ naznačuje stav sondy jako „A“, tedy nejlepší možný. To znamená, že samo zařízení a všechny dílčí přístroje pracují a shromažďují údaje.
Bez lidské kontroly
Případné menší problémy by sonda podle NASA řešila autonomně. „Ukázalo se, že se o sebe umí postarat. Během tohoto blízkého průletu jsme ji ze Země nijak neovlivňovali,“ poznamenal Thomas Zurbuchen z vesmírného úřadu.
Členové mise oslavují první úspěšný průlet sluneční sondy.
Parkerova solární sonda tím pádem v úterý úspěšně vylepšila svůj rekord přístroje vyrobeného lidmi, který se dostal nejblíže ke Slunci. Předchozí rekordní vzdálenost 42,7 milionu kilometrů od Slunce, kterou zaznamenal německo-americký aparát Helios 2 v dubnu 1976, překonala 29. října. [celá zpráva]
Při největším přiblížení k hvězdě (periheliu) dle NASA zároveň dosáhla i rychlostního rekordu 343 112 kilometrů za hodinu. Předchozí rekordy zaznamenal v roce 1976 též Helios 2.
Sonda během své mise, rozplánované do roku 2025, provede 24 nejbližších průletů kolem Slunce. Nejvíce se k němu má přiblížit v roce 2024, a to na 6,16 milionu kilometrů. Každý rekord v periheliu bude přitom znamenat i překonání rychlostního rekordu.
Zkoumat počasí v kosmu
Cílem projektu s rozpočtem kolem 1,5 miliardy dolarů (34 miliard korun) je získat nové poznatky o Slunci, které umožní například lépe předpovídat solární bouře, jež mohou ohrozit pozemské rozvodné sítě či satelitní navigaci.
Umělecká kompozice sondy blížící se mateřské hvězdě
Sonda je rovněž první zařízení vyslané lidmi do vesmíru, které pronikne do sluneční koróny, což je oblast atmosféry naší hvězdy. Vědci chtějí, aby zaslané údaje pomohly objasnit, proč teplota koróny, dosahující až několika milionů stupňů Celsia, je o několik řádů vyšší než teplota kolem 5500°C na povrchu hvězdy.
Parker Solar Probe se vydala na svou vědeckou výpravu z floridského Mysu Canaveral 12. srpna. [celá zpráva]
