Sluneční erupce vymrštila k Zemi miliardy tun plazmatu. GPS to nejspíš neovlivní

Sluneční erupce, významné projevy magnetické aktivity naší hvězdy provázené výrony koronální hmoty (angl. coronal mass ejections, CME), jsou příčinou výkyvů v kosmickém počasí a mohou mít vliv i na pozemská technologická zařízení. Jsou charakteristické náhlým zvýšením emise přes celé elektromagnetické spektrum.

Především větší erupce jsou pak provázeny výrony koronální hmoty, tedy vypuzením části svrchní atmosféry Slunce – koróny – do meziplanetárního prostoru.

„Podle předpovědí je odhadována 10procentní šance, že během 1–2 dnů vyprodukuje Slunce erupci třídy X, která už může mít dopady na komunikace a rozvody na Zemi. Zatím však k tak výrazné erupci, která by mohla mít dopady na pozemské technologie, tento týden nedošlo,“ vysvětlil pro Novinky vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR Jan Jurčák.

Předpovědi erupcí zatím ale podle něj nejsou příliš spolehlivé. „Musíme proto počkat, zda se v tomto případě stane něco význačného,“ poznamenal.

„Nejprve v neděli 14. srpna došlo na Slunci k erupci filamentu (v okolí aktivní oblasti 13076, kde není mnoho skvrn), který předtím visel nad povrchem Slunce. Uvolněná hmota vytvořila i CME a část z ní by mohla již ve středu zasáhnout Zemi a způsobit slabší geomagnetickou bouři G1,“ napsal začátkem týdne na webu České astronomické společnosti její člen a vedoucí planetária libereckého science centra iQlandia Martin Gembec.

Podle vedoucí Sluneční patroly při Slunečním oddělení Astronomického ústavu AV ČR Aleny Zemanové se na slunečním disku nyní nachází hned devět aktivních oblastí, z nichž je zatím nejproduktivnější oblast s označením AR 13 078. Tato oblast vyprodukovala od pondělí 15. srpna už čtyři erupce třídy M a několik erupcí třídy C. Nejsilnější erupcí M třídy, M5.0, nastala v úterý dopoledne.

Dvě tamní erupce jsou spojovány s výronem koronální hmoty CME, které se blíží Zemi. Kromě toho je na disku velká koronální díra (místo, kde je magnetické pole „otevřené“, tj. indukční čáry sahají do meziplanetárního prostoru), která je zdrojem vysokorychlostních proudů ve slunečním větru.

„Proto se opravdu dají očekávat poruchy v geomagnetickém poli, a to mírné až střední magnetické bouře,“ doplnila Zemanová.

Podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) můžeme očekávat, že CME spojené s úterní erupcí třídy M k Zemi dorazí ve čtvrtek v nočních hodinách či až v pátek ve velmi časných ranních hodinách.

Právě u AR 13 078 se udává ona cca 10procentní pravděpodobnost výskytu erupce třídy X. Erupce této třídy bývají často spojeny s CME a s poruchami v geomagnetickém poli. To může způsobit výpadky rádiového spojení v některých oblastech na Zemi.

Geomagnetické bouře podle vědeckých modelů pravděpodobně eskalují na podmínky G3 (silné). Na Zemi ale zřejmě nemají mít dopad žádný nebo jen malý, pokud na naši planetu nebo do její blízkosti dorazí.

NOAA připomíná, že dopady bouří G3 na naše technologie bývají obvykle minimální. Může to však posunout pozici polární záře, z území Česka ale pozorovatelné nejspíš nebude.

Celkově se dá podle Zemanové očekávat, že sluneční aktivita bude s časem postupně stoupat, protože jsme na vzestupné fázi 25. cyklu sluneční aktivity. Jeho maximum se očekává zhruba v létě 2025.

Je třeba se podle ní připravit, že výstrah k erupcím, CME a předpovědi geomagnetických bouří bude v následujících letech přibývat.

„Cyklus aktivity má periodu 11 let, takže to vlastně není ‚nic nového pod Sluncem‘, jen náš technologický svět závislý na elektronice se bude muset umět podle sluneční aktivity zařídit,“ uzavřela odbornice ve svém vyjádření pro Novinky.