Článek
Ředitelé si však nemohou příliš vybírat, v zemi sice učí na všech stupních zhruba 160 tisíc kantorů, ale 6000 jich stále chybí.
A podle zjištění České školní inspekce i v jiných ohledech výuka na druhém stupni pokulhává za prvním stupněm. Návštěvy inspektorů v minulém roce prokázaly, že učitelé dětí od 1. do 5. třídy umějí s dětmi lépe pracovat. Kantoři vyššího stupně mají podle inspekčních kontrol větší problémy.
Stávalo se, že kantor sice vystudoval učitelství pro 2. stupeň ZŠ, takže z pohledu zákona bylo vše v pořádku. Jenže vystudoval češtinu–dějepis a vyučuje matematiku.
„V neaprobované výuce vycházejí dané parametry vždy hůř, než když vyučuje aprobovaný učitel,“ sdělil Právu náměstek šéfinspektora Ondřej Andrys.
„Stávalo se často, že kantor sice vystudoval učitelství pro druhý stupeň ZŠ, takže z pohledu zákona bylo vše v pořádku. Jenže vystudoval češtinu–dějepis a vyučuje například matematiku. Z pohledu zákona byl kvalifikovaný, ale toto je důležitý faktor dopadající na kvalitu ve vzdělávání,“ řekl Andrys.
Inspektoři také zjišťovali vliv výuky na výsledky. Podle výroční zprávy inspekce měli učitelé druhého stupně ve 28 procentech sledovaných hodin výuku málo připravenou a málo promyšlenou.
Na prvním stupni byla výuka pestřejší. Učitelé tam častěji střídali metody, například skupinovou či samostatnou práci. Dařilo se jim to ve dvou třetinách hodin, na druhém stupni to bylo méně než polovina. A z 18 procent byly hodiny na druhém stupni jednotvárné, což je dvojnásobek oproti prvnímu stupni. Nejhorších hodnot dosahovaly opět hodiny s neaprobovaným učitelem.
Velký objem učiva
Ale i náměstek Andrys připouští, že vinit z problémů na druhém stupni jen učitele by nebylo fér. Řada vzdělávacích programů zahrnuje přespříliš učiva, které nemohou všichni žáci zvládat. Učitelé se pak nemohou zdržovat a nejsnáze látku proberou nezáživným přednáškovým stylem od tabule.
„Třeba o některých školách, zejména gymnáziích, se říká, že objem učiva je srovnatelný s vysokou školou. Ale platí to i o základní škole,“ potvrdil Právu známou praxi ředitel ZŠ v Praze-Kunraticích Vít Beran.
Podle něj některé školy u češtiny stále trvají na jazykovědných znalostech žáků, ale méně už pak na tom, jak dobře rozumí textu, což může být handicap i v jiných předmětech.
Po úžasných páťácích přicházejí vykulení šesťáci, pak hrozní sedmáci, potom jsou zmoudřující se osmáci a úžasní deváťáci
Nezanedbatelnou roli hrají vývojové rozdíly dětí. „Do 3. třídy je paní učitelka princezna. Ale čím jsou žáci starší, tím jsou kritičtější. Ovšem toho se dá i využít,“ řekl Beran.
„A jak se říká, po úžasných páťácích přicházejí vykulení šesťáci, pak hrozní sedmáci – a já říkám ‚přežít sedmičku‘. Potom jsou zmoudřující se osmáci a úžasní deváťáci,“ konstatoval.
Zkrátka učitelé druhého stupně musí víc bojovat o vlastní respekt. Druhému stupni ale podle něj také neprospívá, že se stále v mnoha školách učivo pojímá v oddělených předmětech, zatímco jinde se třeba fyzika, chemie, přírodověda učí v jednotných blocích, kde se obsah výuky prolíná.