Článek
„V době, kdy nám stárne společnost a vzdělávání je čím dál důležitější, nevím, proč je povinná školní docházka ukončená už 15. rokem a není to 18. rok jako v okolních zemích,“ řekla v rozhovoru pro Právo Maláčová.
Překvapuje mě, že se o tomto nápadu nezmínila ministryně práce resortu školství před tím, než ho prezentuje na veřejnosti.
Odborníci na vzdělávání a trh práce se shodují, že lidé pouze se základní školou mají výrazný handicap. A do budoucna by se jejich pozice mohla ještě zhoršovat, protože specializací přibývá, vznikají nové profese a jednoduché manuální činnosti zanikají.
V české populaci bylo loni podle ČSÚ 13,6 procenta lidí, kteří mají pouze základní vzdělání. A v evidenci Úřadu práce tvořili pětinu nezaměstnaných.
Ze ZŠ do montovny
Pro odborníky na školství je ale návrh na prodloužení povinné školní docházky do 18 let blesk z čistého nebe. A to i pro ministra školství Roberta Plagu (ANO), ačkoli podle Maláčové Plagův resort její záměr už zná.
„Překvapuje mě, že se o tomto nápadu nezmínila ministryně práce resortu školství před tím, než ho prezentuje na veřejnosti,“ podivil se.
„Kdysi jsme něco podobného zaregistrovali, ale žádná seriózní debata k tomu nebyla. Je to pro nás zcela nová informace, návrh neznáme, ani jeho argumentaci, tak se k tomu těžko můžeme vyjadřovat,“ řekl Právu náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Na rozpacích byl i Tomáš Feřtek z centra pro informace ve vzdělávání EDUin. „Je to pro mě novinka. Rád si poslechnu argumenty, ale zatím mě nenapadá žádný, který by tento krok zdůvodnil,“ řekl Právu.
Připustil ale, že se skutečně objevuje problém, kdy žáci vypadávají ze středního vzdělávání a zbyde jim jen základní vzdělání, se kterým mají nižší šance na trhu práce.
„Kromě toho existuje i část rodin, která přinutí děti, aby šly pracovat někam do montovny, protože jim to přijde z finančního hlediska výhodnější,“ popsal Feřtek. A najdou se i případy, byť okrajové, kdy rodič donutí své dítě přihlásit se hned po škole na úřad práce.
Žák by nemohl být vyloučen
Nicméně podle Feřteka by zavedení povinné docházky na střední školy nic zásadního nezměnilo, zato by se mohly vyskytnout nové komplikace.
Například by střední školy ztratily možnost žáka či studenta vyloučit. Mnohé školy jsou sice i dnes tolerantní i k závažným prohřeškům, protože se ztrátou žáka přicházejí i o státní dotace. Ale změna systému financí má víc zohledňovat počet odučených hodin a snížit závislost škol na počtu žáků a studentů. Změny budou nabíhat v následujících dvou letech a školám uvolní ruce.
Feřtek připomněl, že i zavedení povinné předškolní docházky nesplnilo svůj účel, ale některým mateřinkám a rodičům způsobilo nové problémy. „Je pravda, že když dítě chodí do školky, je to pro něj prospěšná záležitost, protože pak mnohem lépe prospívá i v dalším vzdělávání. Ale když z toho uděláme povinnost, neznamená to, že to dorazí k těm lidem, kterých se to týká,“ dodal Feřtek.
Po zavedení povinné docházky ve školkách nepřibylo moc dětí z vyloučených lokalit, na které opatření mířilo. Těmto rodinám ale hrozí pokuta, kterou často ani nemohou zaplatit.
Některé školky začaly kontrolovat docházku pětiletých a žádat omluvenky. Rodiče přišli o možnost posílat dítě do státní školky jen na dva dny v týdnu. A pokud dětem zajišťují vzdělávání sami, musí chodit na přezkoušení.
