Silná erupce u Tongy nebyl blesk z čistého nebe, říká odborník

Podmořská sopka Hunga Tonga-Hunga Ha'apai vybuchla minulý týden nejprve v pátek 14. ledna. Další erupce pak přišla v sobotu, což vyvolalo na pobřeží Tongy vlnu tsunami a přerušilo telefonní a internetové spojení pro celý ostrov.

„I když sobotní silnou erupci sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai nikdo nepředpověděl, nebyl to blesk z čistého nebe. Tato tichomořská sopka se totiž opětovně k životu probudila již 20. prosince 2021, když se pod mořskou hladinu začala dostávat láva ze sopečného jícnu,“ uvedl pro Novinky geolog Brož, který se specializuje na projevy sopečné činnosti.

Výsledkem setkání lávy s mořskou vodou byla již v prosinci silná erupce, tvorba sopečného popela a několik kilometrů vysoké mračno vznášející se nad sopkou. Zklidnění přišlo až 5. ledna 2022, kdy se sopka nakrátko „odmlčela“.

V pátek 14. ledna se ale probudila znovu, když vyvrhla sopečné mračno do výšky 17 kilometrů. Poté přišla sobotní erupce, která byla zatím nejsilnější a jejíž následky pocítili lidé tisíce kilometrů daleko, dokonce i v Česku.

„Nejenže vyvrhla sopečný materiál nejspíše až 30 kilometrů vysoko, tedy až do zemské stratosféry, ale způsobila i vznik vlny tsunami šířící se napříč Tichým oceánem. Její výška dosáhla na nejbližších obydlených ostrovech okolo 1,2 metru,“ popsal Brož.

Mračno po erupci vystoupalo zřejmě do výšky okolo 30 km.

Brož upozornil, že to, co je vidět nad mořskou hladinou, respektive co ukazují první satelitní snímky – tedy, že sopečný ostrov byl erupcí téměř celý zničen – není všechno.

Pod hladinou se totiž nachází přibližně 20 kilometrů široký kužel podmořské sopky a na jejím vrcholku je šest kilometrů široký kráter, tzv. sopečná kaldera.

„Prozatím nevíme, jestli silná sopečná erupce byla výsledkem výbuchu celé či větší části této sopečné kaldery, nebo jestli se jednalo jen o dílčí erupci někde v její části,“ upozornil vědec.

„Tento poznatek nás může přiblížit pochopení toho, proč vlna tsunami, která poničila pobřežní oblasti Pacifiku, vznikla. K jejímu vzniku je potřeba náhle přemístit obrovské masy vody, a to sopka dokáže buď obrovskou erupcí – což se ale neděje zas tak často –, nebo sesuvem části svého svahu (jako tomu bylo např. v případě sopky Anak Krakatau v Sundské úžině v Indonésii v prosinci 2018),“ pokračoval s tím, že znalost této skutečnosti by mohla napovědět, co lze od sopky čekat v budoucnu.

Za posledních 120 let byly podle Brože sopečné erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai pozorovány šestkrát. Většinou byly poměrně slabé, tudíž představovaly jen lokální riziko a neměly větší dopad.

Avšak sobotní událost ukazuje, že sopka umí vytvořit i mnohem silnější explozi – a nejspíše i opakovaně.

Zkoumání hornin na okolních ostrovech naznačuje, že by se nemuselo jednat o první silný výbuch této sopky – na okolních ostrovech lze podle výzkumníků najít sopečné horniny, které tam byly doneseny sopečnou erupcí, ke které došlo někde v jejich okolí.

Sopka Hunga Tonga-Hunga Ha'apai se nabízí jako možný zdroj tohoto materiálu, stoprocentní jistota, že tomu tak bylo, ovšem chybí.

Daná sopka je každopádně magmatem napájena dlouhodobě. Leží totiž nedaleko místa, kde se Pacifická oceánská deska zasouvá pod dvojici litosférických desek – a na jedné se nachází i tato sopka.

Zasouvající se pacifická deska v sobě nese velké množství vody, a to je navázáno v minerálech a horninách, které ji tvoří. Zasouvání způsobuje, že se horniny s vodou dostávají hlouběji do nitra Země, a tedy do oblasti, kde narůstá tlak a teplota.

„Nárůst tlaku a teploty způsobuje, že se voda začne z hornin uvolňovat a narušovat spojení mezi atomy tvořící jednotlivé minerály. Jakmile k tomuto porušení dojde, horninám stačí menší teplota než obvykle, aby se začaly tavit. V místech zasouvání litosférických desek tak vzniká obrovské množství magmatu, které je schopno po dlouhou dobu na povrchu zásobit sopky,“ vysvětlil Brož.

Sopka Hunga Tonga-Hunga Ha'apai tak podle něj určitě ještě neřekla své poslední slovo.

„Jelikož ale schopnost předpovídat sopečnou činnost má své meze, obzvláště v případě podmořských vulkánů v málo obydlených oblastech, až čas ukáže, jakou podobu další sopečné erupce této sopky budou mít a kdy přesně k nim dojde,“ poznamenal Brož.

Zatím není jasné, zda si erupce vyžádala nějaké oběti na životech. Podle nedávné zprávy agentury Reuters se pohřešuje Britka, která společně s manželem vedla psí útulek ve městě Nuku'alofa. Podezření na dvě úmrtí hlásilo Peru, kde se utopili dva lidé.

Vulkán Hunga Tonga-Hunga Ha'apai u Nového Zélandu je od Česka vzdálen zhruba 17 tisíc kilometrů. Přesto jeho erupce způsobila tak velkou tlakovou vlnu, že dorazila i do tuzemska, a to opakovaně, sdělil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).