Hlavní obsah

Sedmdesát let s důležitým plastem: izotaktickým polypropylenem

Letos 5. června uplynulo 70 let od první úspěšné syntézy tzv. izotaktického polypropylenu. Tento polymer je základem nejvýznamnějších a nejrozšířenějších plastů. Jeho celosvětová roční produkce dosahuje 60 milionů tun, přičemž do loňska každoročně rostla o pět procent, připomněl pro Novinky prof. Miroslav Raab, emeritní pracovník Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR a popularizátor polymerové vědy.

Foto: Ústav makromolekulární chemie AV ČR

Schéma spojení do řetězce polypropylenu. Vpravo je symbol tohoto plastového materiálu.

Článek

„Jako u mnoho jiných významných objevů, tak i k vynálezu polypropylenu došlo na různých místech světa zhruba ve stejné době. Jako by příprava polypropylenu z jednoduchého olefinu propylenu už visela ve vzduchu. Na první pohled to vypadá jednoduše. Stačilo by rozevřít v molekule propylenu dvojnou vazbu a vzniklé dvojfunkční jednotky pak spojit do řetězce polypropylenu,” poznamenal Raab.

Vývoj katalytických systémů

Nicméně reálná skutečnost je proti schématu na papíře (levá část úvodního obrázku) o dost složitější. Dnes víme, že k tomu „rozevření“ vazby jsou nezbytné specifické katalyzátory a určité reakční podmínky. A tak je historie polypropylenu od počátku až do dneška spojená s vývojem katalytických systémů.

Začátek konce plastových obalů? OSN řeší zákaz chemické složky UV-328

Věda a školy

Výzkumní chemici firmy Phillips Petroleum, John Paul Hogan a Robert Louis Banks, použili v roce 1951 katalyzátory na bázi oxidů chromu. Později Giullio Natta z milánské polytechniky využil organokovové katalyzátory, kterým se dnes říká katalyzátory Zieglera a Natty, katalyzátory Z-N. Profesor Natta pomocí rentgenové strukturní analýzy hned na počátku prokázal, že jeho polypropylen je částečně krystalický. Krystalinita přitom přímo souvisí s pravidelností polymerního řetězce.

Jak vznikly peníze? První měnu umožnil vynález váhy

Věda a školy

„Vzdělaná manželka pana profesora, Beata Rossi, navrhla pro nově připravený polymer přívlastek izotaktický, který vyjádřil pravidelnost polymerního řetězce. Později přibylo ještě označení ataktický a syndiotaktický pro další typy polypropylenu,” uvedl polymerní fyzik Raab.

A k čemu tedy slouží?

Trubky, nádrže a bazény, nádobí či nárazníky

Největší praktické uplatnění má právě částečně krystalický izotaktický polypropylen. Výrobky z něj nás obklopují ze všech stran – vyrábějí se z něj trubky na rozvody vody nebo kanalizaci, z desek a plátů se svařují nádrže a bazény.

Je z něj řada sportovního vybavení, kuchyňského nádobí, části automobilů, z plněného polypropylenu je bílý zahradní nábytek, z polymeru modifikovaného kaučukem mají některá auta dokonce i nárazníky. Protože izotaktický polypropylen je vláknotvorný, dělají se z něj také provazy, lana, geotextílie a mikrofiltry.

Šedesát let Ústavu makromolekulární chemie AV ČR: od kontaktních čoček po polymery na míru

Věda a školy

„Ani amorfní, tedy nekrystalický, ataktický polypropylen není bezcenný. Je podstatou trvale plastických lepidel na izolace plochých střech, a třeba také lepivých pásů pro sadaře,” doplnil pro Novinky ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR Jiří Kotek.

Výzva pro recyklaci

Dvojice fyziků (Raab a Kotek) zmínila i malou neformální anketu mezi pražskými vysokoškoláky, kterou uspořádala členka jejich příležitostného mezioborového týmu a Raabova asistentka, posluchačka sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze Johanna Vrabcová.

„Výsledek té ankety jistě není reprezentativní, ale určitě je poučný. Ukázalo se třeba, že ne všichni současní vysokoškoláci dovedou správně vysvětlit význam symbolu, který se nyní vyskytuje na mnoha plastových výrobcích,” konstatovala Vrabcová.

Foto: Ústav makromolekulární chemie AV ČR

Daný symbol pro polypropylen se vyskytuje na mnoha plastových výrobcích.

Identifikace běžných plastů jednotným kódem byla zavedena nejprve ve Spojených státech v roce 1988 pod zkratkou RIC (Resin Identification Code), krátce poté v podstatě stejný systém převzaly i evropské země.

Původně sloužilo kódování plastů číslem v trojúhelníčku jen na identifikaci, nyní je mnohem důležitější také jeho význam pro recyklaci plastů. Hlavní (komoditní) plasty dostaly podle Kotka přidělená čísla podle chronologického pořadí, kdy je bylo možno recyklovat.

ČísloZkratkaJménoTypické aplikace
1PETpolyetylentereftalátláhve, obaly
2HDPEvysokohustotní polyetylenláhve, kelímky, hračky, sport
3PVCpolyvinylchloridpotrubí, okapy, podlahoviny
4LDPEnízkohustotní polyetylenfólie („igelit“), hadice, obaly
5PPpolypropylenvelmi mnoho aplikací
6PSpolystyrennádobí, kelímky, hračky, izolace
7ostatní plastynapř. polyamidy, polykarbonáty

Letošní „narozeniny” polypropylenu jsou tedy podle odborníků příležitostí k připomenutí, jak důležitou a nyní už nenahraditelnou roli hrají plasty v dnešním životě a také, jak je potřebné je znát, třídit a recyklovat. Jelikož v sobě stále obsahují značnou energii, ani energetické využití, tedy řízené spalování plastových odpadů, nelze podle Raaba pominout.

„Vůbec nejhorší tak je, když cenný odpad skončí na směsné skládce, nebo dokonce v lese nebo v řece,” uzavřel.

Zálohování plastových lahví a jejich recyklace mají jen přínosy, říká šéf Mattoni

Ekonomika

Výrobcem polypropylenu je v Česku společnost ORLEN Unipetrol, její výrobní jednotka v Záluží u Litvínova má kapacitu 300 tisíc tun ročně.

Související články

Výběr článků

Načítám