Článek
Včely zednice se zavalitějším tělíčkem si v přírodě mnozí pletou s menšími druhy čmeláků. Podobně jako oni sice mají také žihadlo, ale krátké a používají ho jen velmi zřídka.
Hmyzí celebrity
V mnoha zemích světa jsou včely téměř uctívané. Například v Japonsku, kde řízené chovy místních druhů včel zednic zajišťují většinu domácí produkce jablek. Mnohaletou tradici chovu zednic spojenou se zimováním kukel v řízených podmínkách a jarním prodejem kukel zednic mají v Evropě například v Srbsku, na Ukrajině, v Německu či Polsku.
V Kanadě a USA, kde je využívání polopřírodních chovů zednic zahrádkáři velice oblíbené a včely jsou oslavovány skoro jako hmyzí celebrity. Chovatelé na podzim často pořádají zahradní párty, při kterých „sklízejí“ úrodu kukel svých zednic, vybírají je z hnízdišť a ty zdravé uskladňují v garážích, lednicích či sklepech do dalšího roku.
V Česku se na větší využití v sadech této včely zednice teprve čeká. Jak Právu potvrdila Olga Komzáková ze Zemědělského výzkumu, jde o pomocníky velmi nenáročné.
V našem klimatu jsou odolné, a navíc se včely zednice vyloženě specializují na opylování ovocných stromů, i když nepohrdnou ani jinými zdroji pylu.
Nejjednodušší způsob, jak přispět k řešení úbytku přirozených opylovačů, je umisťování umělých hnízdišť pro samotářské včely do zahrad. Na zahradu s počtem do dvaceti ovocných stromů stačí jen padesátka těchto včeliček, které za pylem obvykle létají do vzdálenosti kolem sta metrů od hnízdiště.
„Komerčně se v Evropě v ovocných sadech pro opylování využívají dva druhy – zednice rezavá a zednice rohatá, které se vyskytují i na našem území a patří k našim hojnějším druhům zednic,“ říká Olga Komzáková, která se výzkumem včel zabývá.
„Na rozdíl od včel medonosných sbírají pyl z květů pomocí pylosběrného aparátu umístěného na zadečku, přičemž je tento způsob sběru pylu méně efektivní. V praxi to znamená, že kvůli zajištění dostatečných pylových zásob pro larvy musí zednice navštívit více květů,“ uvedla.
Zůstávají věrné
Další výhodou zednic je to, že na rozdíl od medonosných včel, které mají při opylování v sadu tendenci postupovat v řadách stromů, poletují zednice mezi řadami křížem krážem, což sadaři ocení například u cizosprašných ovocných dřevin.
Jak název napovídá, žijí včelky samotářským způsobem. Nemají společenství s královnou a dělnicemi, ale každá samice, která se líhne o dva až tři dny později než samec, si staví po spáření vlastní hnízdo, byť nejraději poblíž hnízda dalších zednic. Vezmou přitom pro hnízdo za vděk dutými stvoly, dírami ve zvětralých omítkách nebo prázdnými chodbami po jiném hmyzu v zemi.
„Nespornou výhodou pro sadaře a zahrádkáře je, že pokud si zednice sad oblíbí, pak už v něm zůstává napořád,“ řekla výzkumnice a zároveň doplňuje, jak lze ještě lépe podnítit u zednic zájem o místo, které pak budou opylovávat.
Nejjednodušší je poskytnout včelkám dostatek vhodných hnízdišť – koupit nebo vyrobit „domeček“ s jednotlivými „šuplíčky“, do kterých pak včela klade plody.
„Pokud zednice v sadu zahnízdí, je důležité vyvarovat se použití chemických postřiků v období hnízdění samic, což trvá zhruba dva měsíce. Po tomto období zůstanou v sadu již jen uzavřené hnízdní dutiny a těm postřik neublíží,“ dodala Komzáková.
Přímo v Česku se kukly zatím zakoupit nedají, přes internet jsou ale k dostání na jaře kukly z Polska (1000 kokonů vyjde asi na 600 Kč).
