S prvňáčky online stíháme, děti ale potřebují kontakt s vrstevníky, říká učitelka

Jak online výuka v jejich případě probíhá, popsala Novinkám učitelka 1. třídy ze základní školy v pražských Kunraticích Markéta Vokurková.

Přiznala, že opětovné uzavření škol kvůli druhé vlně epidemie koronaviru předpokládala a snažila se na ně připravit předem tím, že náročnější učivo probrala s dětmi ještě ve škole. „Učivo zatím stíháme, za což jsem ráda,“ řekla Novinkám.

Problém by podle ní nastal, až se dostanou k psacímu písmu. „To, co ještě pořád děláme, jsou jen nácviky na psaní. Jde nám o správné posazení, správné držení tužky a nácvik tvaru, aby se nám nějak vryl do mozku,“ uvedla s tím, že oželet by žáci museli psaní do písanky či vysvětlování prostorového vidění v matematice.

„Technických věcí jsem se musela úplně vzdát, jedeme co nejvíc názorně a prakticky,“ dodala.

Online se s dětmi učí hodinu denně, třída je navíc rozdělena do několika skupin podle toho, jak pokročilé děti jsou a co vše s nimi stihne probrat. „Rozdělila jsem to do dvou půl hodin. Prvně máme skupinky ráno a potom se učíme buď společně, nebo si děti rozdělíme s párovou učitelkou na dvě poloviny,“ popsala.

„Chceme, aby online výuka pomohla dětem nastavit systém, pravidelnost, jakýsi rituál učení. Domluvili jsme se, že každý den začíná setkáním s třídním učitelem, tzv. ranním dýchánkem. Navazující výuka v 1. a 2. ročnících je organizována tak, aby každý žák nebyl denně online více než 1 až 1,5 hodiny. Ve 3.–5. třídách trvá online učení 2–3 hodiny denně. Na 2. stupni jsme upravili rozvrh tak, aby zůstaly všechny předměty kromě výchov a děti měly organizovanou výuku do dopoledních hodin. V tomto čase jsou některé lekce vedené on-line a další vyučovací hodiny jsou vedené distanční formou, kdy žáci zadávané úkoly vypracovávají a současně i odevzdávají,” objasnil pro Novinky ředitel ZŠ Kunratice Vít Beran.

Přibližují se tak doporučení, které k distanční výuce vydalo ministerstvo školství. Podle ministra Roberta Plagy (ANO) by se totiž měly školy snažit najít v distanční výuce rovnováhu. „Správně nastavená distanční výuka není o tom, že se překlopí prezenční rozvrh 1:1, ale také není o tom, že jsou úkoly zadávány jenom jednou týdně mailem,“ uvedl Plaga na začátku listopadu s tím, že online výuce by se děti měly věnovat maximálně tři hodiny denně.

Vokurková ale přiznává, že velká část její práce nyní stojí na rodičích. Během hodin se proto snaží pomáhat i jim. „Snažím se dávat metodickou podporu rodičům, třeba že se snažíme s dětmi určovat, kde mají chybu, aby si to samy dokázaly vyhledat a dávat si samy zpětnou vazbu,“ představuje metodické postupy učitelka.

„Hodiny navíc nahráváme, takže si rodiče mohou různé situace přehrát zpětně, aby dělali stejné metodické postupy jako já, což je hrozně fajn. Rodiče většinou nevidí, co se v té škole děje, takže myslím, že tohle by jim mohlo pomoct,“ uvedla.

Upozorňuje ale, že rodiče by měli dětem nechat prostor k tomu, aby učivo pochopily samy. „Rodičům bych doporučila, aby nechali děti pracovat samostatně, co nejvíc to jde, protože výuka je opravdu na těch dětech, ony samy musí chtít, ony samy musí vědět, jak to dělat,“ dodala.

Spíše než v učivu vidí problém v nedostatku sociálních kontaktů. „To nejdůležitější, co se celou první třídu děti učí, jsou právě sociální vazby, jak se orientovat ve škole, jak spolu vycházet nebo sebeobsluha. Přes počítač vidím, jak jim maminka pomáhá, a to je to, co se snažíme ve škole eliminovat,“ vysvětlila s konstatováním, že látku se mohou děti doučit rychle, těžko si ale znovu osvojují získané návyky.

„Viděla jsem, když jsme se na jaře po třech měsících vrátily zase zpátky do školy, tak ty děti byly úplně mimo, nedokázaly sedět v lavicích, nedokázaly komunikovat. Někteří se rádi viděli, ale někteří už se sociálního kontaktu obávali a byli stažení,“ zmínila. Tehdy učila žáky třetího ročníku.

Podle odborníků na školství hrozí v případě dlouhodobější distanční výuky i prohlubování rozdílů mezi jednotlivými žáky a školami. Volají tak po tom, aby se žáci prvních tříd vrátili do školy co nejdříve. Původně se děti do škol měly vrátit 2. listopadu, to se kvůli zhoršující se epidemiologické situaci nestalo. Nový termín stanovila vláda pro žáky 1. a 2. tříd na středu 18. listopadu.

Ředitel Beran připouští, že obecně platí, že je tzv. online výuka limitovaná jak dovednostmi nebo možnostmi učitelů, tak možnostmi žáků a jejich domácí podporou v podmínkách k učení.

„Ačkoli od jara všechny školy urazily kus cesty a stát podpořil jejich technologickou vybavenost, mnoho dětí se i v současnosti distanční výuky nezúčastní buď vůbec, nebo se naučí jen velmi málo. I když je ze zákona distanční výuka nyní povinná, zákon nezajišťuje, aby ve všech rodinách byly podmínky pro učení dětí. Toto vše bude mít dopad na rozevírání nůžek kvality vzdělávání v jednotlivých školách a v jednotlivých částech republiky. Toto bude mít dopad na školní úspěšnosti dětí a jejich motivaci k učení,” upozornil.

Nejde jen o ty nejmenší děti. „Současní deváťáci měli již velký problém se zvládnutím a ukončením programu školního roku 2019/2020, kdy končili 8. třídu,” varuje.

Jako je prezenční vzdělávání výhodnější pro některé žáky, tak distanční vzdělávání je podle něj výhodné pro ty žáky, kteří na svou práci potřebují více času, kteří si potřebují vše více rozmyslet, kteří v kolektivu soutěživých dětí díky své rychlosti prohrávají. „Z jarního období jsou známé příklady snad z každé školy, že právě tito žáci výrazně rozkvetli,” řekl Beran.

Díky nástrojům, které se ve škole využívají, není podle něj problém při online výuce třídu dělit do místností/kanálů, přičemž učitel může mezi jednotlivými místnostmi přecházet. Žáci mohou využívat různé nástroje pro rychlou zpětnou vazbou, kde současně reagují – např. mentimeter, kahoot, různé typy formulářových anket, kvízů, které jsou vyplněné během minuty. „I to aktivizuje děti ve výuce a rozhodně pomáhá, že děti jsou do výuky vtažené, že mají možnost mluvit se spolužáky, učiteli, s nimi sdílet výsledky svého učení,” uvedl.

„Online výuka má ale obecně dopad na množství obsahu učiva. Vše trvá déle – to, co by učitelé zvládli při prezenční výuce, v rámci online výuky se zvládne jen složitě. Nejde o to něco odučit, ale vést výuku tak, aby žáci se co nejvíce učili, měli co nejlepší podmínky pro své učení. To vše vede k tomu, že si daleko cíleněji vybírá, co je základní učivo, čemu žáci mají rozhodně porozumět, zvnitřnit si, dokázat učené aplikovat,” shrnul s tím, že online výuka má také velký dopad na rozvoj odpovědnosti dětí za své učení.

Mnoho učitelů také podle něj zjišťuje, že není potřeba známkovat, ale že je třeba vědět, kde konkrétní žák je, čemu rozumí, jaké jsou jeho vzdělávací potřeby. „Pokud dobře vedenou výukou probudím u dětí zájem a motivaci pro hledání dalších informací či rozvoj dovedností, není potřeba přemýšlet o zužování obsahu učiva, ale spíše mít hodně dobře promyšlené, proč a co chci u dětí rozvíjet,” uzavřel.