Článek
„Z deseti měřených lokalit se pro astronomická pozorování jeví jako nejslibnější plochy bez lesa v okolí obcí Míšov a Teslíny v jižní části CHKO. Jedná se o snadno přístupné lokality s dobrým rozhledem a relativně tmavou oblohou. Atraktivní jsou i Padrťské rybníky v mělkém údolí se širokým rozhledem, kde dojem z nočního prostředí neruší žádný zdroj umělého osvětlení,“ říká spoluautor studie Michal Bareš ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti.
Znečištění až z Prahy a Plzně
„Přestože v prostoru nové CHKO je to k nejbližšímu světelnému zdroji někdy až pět kilometrů, velká města, například Praha a Plzeň, zde působí jako silné zdroje světelného znečistění. Výsledky měření v této oblasti až na lesy kolem Třemšína degradují,“ shrnuje závěry měření jasu oblohy v oblasti Barešův kolega Josef Jíra.
Neexistence umělého osvětlení v prakticky celé CHKO znamená, že pokud člověk není na vrcholu s dalekým rozhledem, nespatří žádný zdroj umělého světla. Toto je ve středních Čechách poměrně unikátní.
Brdy jako celek se tmavostí oblohy příliš neliší od méně zalidněných venkovských oblastí. Zóna bez osídlení je příliš malá na to, aby dokázala eliminovat světlo přicházející z okolí a rozptylující se ve vyšších vrstvách atmosféry, připomínají astronomové.
Území, zejména jeho severní část, z hlediska kvality oblohy vyniká pouze na místní úrovni, v regionálním měřítku již není nijak výjimečné, podobně tmavá místa můžeme nalézt na Křivoklátsku či ve středním Povltaví.
Mapa z nového atlasu světelného znečištění s vyznačením chráněných území vč. CHKO Brdy. Hranice CHKO jsou vyznačeny tenkou čarou, hranice národních parků silněji. Mapa ukazuje, jak se vlivem lidské činnosti (umělý jas) změnil přírodní jas noční oblohy.
„Znatelné snížení světelné zátěže by vyžadovalo výraznou změnu způsobu osvětlování zejména v obcích, které bezprostředně sousedí s CHKO, tedy v Příbrami, Jincích, Hořovicích, stejně jako v Plzni a Praze,“ vysvětluje předseda Odborné skupiny pro temné nebe České astronomické společnosti Pavel Suchan.
Všude je ticho a tma
Noční prostředí však neznamená pouze oblohu, ale i živou přírodu a krajinu. Zde tkví největší bohatství Brd.
Neexistence umělého osvětlení v prakticky celé CHKO znamená, že pokud člověk není na vrcholu s dalekým rozhledem, nespatří žádný zdroj umělého světla. Všude kolem je tma a ticho. Toto je ve středních Čechách poměrně unikátní.
Přirozený denní a roční životní cyklus živočichů ani rostlin není v tomto ohledu narušen. Tento stav je však citlivý na narušení i jen malým a z hlediska noční oblohy bezvýznamným zdrojem světla.
Porovnání počítačově zpracovaných snímků celooblohové kamery z okraje Plzně, z Brd a z Manětínska
„Bylo by proto žádoucí zachovat území CHKO bez přítomnosti stálých zdrojů umělého světla i do budoucna a toto území vzhledem k jeho poloze využít k popularizaci noční oblohy a přírody,“ apeluje astronomická společnost.
Bortleova stupnice
Pro ohodnocení kvality tmavé oblohy používají astronomové devítistupňovou Bortleovu stupnici, kde vynikající skutečně tmavá obloha (stupeň 1) umožňuje vidět pouhým okem hvězdy až magnitudy 8 (zdánlivá hvězdná velikost, jasnost), zatímco obloha uvnitř velkoměsta (stupeň 9) jen stěží umožní zahlédnout i ty nejjasnější hvězdy.
Nejtmavší noční oblohu nabízejí v ČR zejména pohraniční hory, kde vznikly také první dvě oblasti tmavé oblohy, Jizerská a Beskydská. Manětínská oblast tmavé oblohy je vnitrozemskou oblastí, která vznikla před dvěma lety severně od Plzně na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje.
V ČR se nejtmavší obloha stupně 3 Bortleovy škály vyskytuje v nejodlehlejších částech Šumavy a Novohradských hor. Skutečně tmavá obloha 1. a 2. stupně Bortleovy stupnice se již v ČR nevyskytuje.
