Článek
Funai uvedla, že její třicetičlenný tým nakonec nalezl „chybějící” členy kmene Korubo v oblasti Vale do Javari, což je domorodé území v brazilském státě Amazonas u západních hranic s Peru.
Cílem expedice bylo nejen najít příbuzné kmene Korubo, ale především tím zabránit možnému konfliktu se sousedním kmenem Matis žijícím asi 20 kilometrů daleko.
Bylo to dojemné. Brzy jsme našli jednoho ze dvou Korubů, které jsme spatřili jako první. A šlo zrovna o bratra jednoho z členů expedice jménem Xuxu.
Třicítka lidí, kterou kromě úředníků z Funai tvořili už dříve zkontaktovaní domorodci ze čtyř místních kmenů, lékař a zdravotníci, úspěšně kontaktovala 34 lidí z kmene Korubo – mužů, žen i dětí. Skupina se živí lovem a pěstováním plodin jako banány, kukuřice či maniok.
Ochránci měli největší obavu z toho, že izolovaná skupina nemusí uvěřit, že Korubové ve výpravě s výzkumníky jsou ve skutečnosti jejich příbuzní. Proto byla cesta, trvající celkem 32 dní, označena za „vysoce rizikovou“.
„Bylo to dojemné. Brzy jsme našli jednoho ze dvou Korubů, které jsme spatřili jako první. A šlo zrovna o bratra jednoho z členů expedice jménem Xuxu,“ pochvaluje si podle AP koordinátor studií izolovaných kmenů Bruno Pereira s tím, že tam byla při setkání spousta emocí i slz.
Mezi 30 členy expedice bylo šest lidí z kmene Korubo. Právě Xuxu je v kontaktu s civilizací již od roku 2015. Nakonec nalezl své tři bratry a i ostatní se setkali s příbuznými, které roky neviděli.
| V Amazonii poprvé natočili členy izolovaného kmene |
|---|
| Těžaři zlata měli zmasakrovat v Amazonii členy kmene, který žil mimo civilizaci |
Jeden člen izolované skupiny měl malárii, proto musel podstoupit léčbu, všichni ostatní byli následně očkováni proti virům způsobujícím spalničky a chřipku, což může být pro domorodé lidi smrtelné. „Jsou v pořádku, jsou silní,” dodal Pereira.
Spory o území a stížnosti na druhý kmen
Co přesně se ale stalo? Domorodí indiánští obyvatelé z kmene Matis opakovaně žádali organizaci Funai o pomoc – tento kmen se domníval, že izolovaní Korubové si přejí pomstu, jelikož prý mylně věřili, že jejich příbuzní byli zavražděni právě členy kmene Matis.
Spor mezi kmeny má svou historii. Jedna izolovaná skupina kmene Korubo měla dlouholeté hádky o území se sousedním kmenem Matis, jehož členové nosí podle britského listu The Guardian západní oděv, loví se zbraněmi a jsou známi už od roku 1975. Svár mezi kmeny přerostl v roce 2014 v krveprolití.
Nadace Funai tehdy zasáhla a část kmene Korubo – včetně Xuxua – přesunula svou vesnici a vyhledala další soukmenovce. Ale jiná skupina zůstala osamocená v lese – a právě tu se expedice vydala hledat.
Napětí v oblasti totiž pokračovalo a kmen Matis si stěžoval, že se v blízkosti jeho vesnic potulují Korubové – a ti se zase báli zkontaktovat své příbuzné.
K cíleným kontaktům dříve prakticky nedocházelo
Brazilský zákon podle AP říká, že kontakt s izolovanými kmeny lze využít pouze jako poslední možnost, pokud to může domorodcům zachraňovat životy. Tato expedice byla tak zaprvé největší od roku 1996, zadruhé první od doby, co je v Brazílii v úřadu kontroverzní krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro.
Hlava státu často kritizovala orgány starající se o bezpečnost domorodců a údajně slíbila, že zastaví vymezování domorodých území, což by jistě uvítali mnozí těžaři. Předseda nadace Funai Franklinberg de Freitas – jmenovaný Bolsonarem – nicméně aktuální výpravu označil za „mezník“.
Pereira na závěr zdůraznil, že daná operace neznamená, že by se změnila politika organizace. Stále prý bude preferovat nekontaktování původních indiánských obyvatel, tento mimořádný zásah ale měl podle něj zabránit novému konfliktu, píše The Guardian.
