Článek
Titul pták roku uděluje ornitologická společnost obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí.
„V případě káněte lesního (Buteo buteo) to platí dvojnásob. Jde o našeho nejpočetnějšího dravce a každý, kdo alespoň občas vyjde do přírody, má možnost se s ním potkat, jak sedí na vyvýšených místech u silnice nebo loví na poli hraboše,“ poznamenal ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_gY_S/iXC61.jpeg?fl=cro,0,20,1280,720%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Rozpětí křídel káněte lesního dosahuje 113-128 cm.
Ornitologové zvolili ptákem roku dravého ptáka teprve potřetí od vzniku akce v roce 1992. Roku 2002 byla ptákem roku poštolka obecná, v roce 2006 orel mořský.
V Česku jich hnízdí 11–14 tisíc
„Poznávání dravců není mezi laickou veřejností rozšířené kvůli jejich malé početnosti a plachosti. Pro káně to ale neplatí, pozorovat ho může každý a ani ho to nebude stát velké úsilí. Žádný jiný dravec není lidem blíže než právě káně,” vysvětlil ornitolog Petr Voříšek.
Český pták roku je záhadou i pro ornitology
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_E_J/bxlBZav.jpeg?fl=cro,0,104,1280,720%7Cres,160,,1%7Cjpg,80,,1)
„Mnozí lidé nemají možnost pozorovat orly a další volně žijící zvířata tak, jak je známe z dokumentárních filmů. Jako běžný druh může káně zprostředkovat právě ty důležité osobní zážitky, které dokážou přimět lidi k zájmu o přírodu v jejich okolí, např. úžasné svatební lety káňat, při kterých vykrouží vysoko do vzduchu a hned se zase za hlasitého volání prudce spouštějí dolů,“ doplnil britský odborník Sean Walls.
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_gW_U/G7K74.jpeg?fl=cro,0,0,1280,853%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Mladí ptáci se na svých lovištích často pouštějí do soubojů, které mohou výjimečně skončit i smrtí jednoho ze soků.
Káně lesní je v ČR i v Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. „Podle posledních odhadů jich hnízdí v Česku 11–14 tisíc. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 procentech území. Žádný jiný dravec není rozšířenější a hojnější,” konstatoval Voříšek.
Strategie přežití, konzumace hlodavců i hrozby
Důležité je, že tělo káněte je dokonale přizpůsobeno k plachtění. Výhodou tohoto opeřence z čeledi jestřábovitých je také skutečnost, že dokáže potravu strávit efektivněji než někteří jiní draví ptáci.
Přírodovědci našli na Hodonínsku údajně vyhynulého brouka dřepčíka
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_gZ_S/3s3KX.jpeg?fl=cro,0,1,1276,717%7Cres,160,,1%7Cjpg,80,,1)
„Díky tomu, že má delší tenké střevo, dokáže ze stejného množství potravy absorbovat více živin než jiní dravci. Denně potřebuje pozřít kořist o váze odpovídající asi 10 až 15 procentům své hmotnosti, zatímco sokol, krahujec či jestřáb potřebují přibližně 20 až 25 procent. Kuriozitou je, že např. v Anglii káně dokáže v zimě přežít jen na žížalách, i když jich musí zkonzumovat kolem stovky denně,“ popsal Voříšek.
Nejčastěji se káně živí hlodavci, především hraboši, a díky tomu je podle ornitologů účinným pomocníkem zemědělců redukujícím stavy hrabošů při jejich gradaci.
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_gQ_W/Y8z9J.jpeg?fl=cro,0,65,1280,720%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Káně lesní zalétá za potravou do otevřené krajiny s poli a loukami.
Ze silných hraboších roků mohou káňata významně těžit, naopak v letech, kdy je hrabošů méně, snášejí káňata menší snůšky a mají vyšší hnízdní ztráty. V některých případech se stává, že ani nezahnízdí všechny páry.
Káně sice umí nedostatek hlodavců nahradit třeba lovem ptáčat a také hmyzu, plazů a obojživelníků, ale jejich tělesná stavba je především uzpůsobena pro lov malých pozemních obratlovců v otevřené krajině.
Proto je podle expertů škoda, že vysoké početní stavy hrabošů z posledních dvou let byly řešeny i jejich trávením.
Káně lesní na Uherskohradišťsku někdo otrávil karbofuranem
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_E_G/WmseLT.jpeg?fl=cro,0,81,800,450%7Cres,160,,1%7Cjpg,80,,1)
„Káně polyká hraboše vcelku, a když je otrávený, proniká jed i do ptačího těla. Pokud víme, že dospělé káně musí denně sežrat asi pět hrabošů a že rodiče musí malým na hnízdě přinést do doby, než vylétnou, asi 14 kg kořisti, což je asi 700 hrabošů, bohužel tu existuje nebezpečí, že některý z ulovených hrabošů bude otrávený. To se potvrdilo loni, když jsme zjistili, že káně na Orlickoústecku bylo otráveno Stutoxem II, jedem na hraboše. A o mnoha dalších případech vědět ani nemusíme,“ dodal na závěr Vermouzek s tím, že další smrtelně nebezpečnou hrozbou jsou dráty a sloupy elektrického vedení.