Ptákem roku ornitologové vyhlásili zvonka zeleného. Ohrožuje ho závažná choroba

Udělením titulu ptáka roku chtějí odborníci upozornit na to, že ptáci, které považujeme za běžné, tu nemusejí být napořád, pokud budeme do jejich životního prostředí nešetrně zasahovat.

„Zvonek obývá otevřenou zemědělskou krajinu s poli, sady a pásy křovin, ale žije i v lidských sídlech včetně největších měst, kde vyhledává zahrady a parky,” poznamenal ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Hlavní poznávací znaky tohoto druhu jsou podle ornitologů zářivě žlutá páska v křídle v zeleném kabátku, mohutný kuželovitý zobák a hlasitý zvonivý hlas.

Jméno odkazuje na jasný hlasitý zpěv, který připomíná zvonění malého zvonečku. Případně elektrického domovního zvonku – toto konkrétně ale podle Vermouzka nebylo důvodem k pojmenování, protože jméno vzniklo dříve, než lidé začali zavádět elektřinu do domů.

Ačkoli zvonka dodnes zastihneme na celém území Česka, údaje z Jednotného programu sčítání ptáků (JPSP) ukazují, že zvonků ubývá.

„Zhruba až do roku 2010 se zdálo, že zvonek u nás nijak zásadně nemění svoji početnost – na rozdíl od řady dalších druhů zemědělské krajiny. Jako převážně semenožravý druh žijící v blízkosti člověka, často ve vesnicích, na tom byl lépe než řada jiných druhů. Za posledních deset let ale dvě třetiny našich zvonků zmizely. V roce 2021 jsme v JPSP napočítali jen 31 procent zvonků oproti roku 2011,” uvedl Vermouzek.

Hlavní příčinou úbytku je podle ornitologů závažná ptačí nemoc trichomonóza. Kvůli ní se zvonek stal jedním z nejrychleji ubývajících ptačích druhů posledního desetiletí.

Nemoc způsobuje parazitický prvok bičenka drůbeží (Trichomonas gallinae), která napadá zadní část ptačí ústní dutiny: jícen a vole. Zde se namnoží a způsobuje rozsáhlé záněty, které znemožňují polykání a ptáci nakonec uhynou hladem.

„Bičenky se přenášejí slinami a zbytky potravy, která odpadne nakaženým ptákům od zobáku. Na vzduchu dlouho nevydrží, ale pokud kousek semínka hned sezobne jiný zvonek, je tragédie hotová. Krmítka, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, tedy přispívají k šíření nemoci, a proto se trichomonóze říká krmítková nákaza,” popsal ředitel ČSO.

Nový typ nákazy bičenkou drůbeží napadající pěnkavovité ptáky, zejména zvonky, se objevil v roce 2005 ve Velké Británii, odkud se rozšířil dál do Evropy.

„U nás jsme první zvonky uhynulé na trichomonózu pozorovali v roce 2012. Od té doby jsme zjistili úhyny řady druhů ptáků, vedle zvonků nejčastěji dalších zrnožravců, především pěnkav, čížků, dlasků, vrabců, ale i sýkor. Jedině na zvonky mají ale bičenky naprosto drastický dopad. Že se jedná o vážné riziko, ukazuje i situace v západní a severní Evropě. V Británii toto onemocnění způsobilo silný úbytek zvonků až o 67 procent od roku 2007, ve Skandinávii o necelých 50 procent,” upozornila Alena Klvaňová, vedoucí Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků.

Základními příznaky trichomonózy jsou netečnost, načepýřené peří či apatické chování.

„Pták často nemá sílu uletět, v krmítku zdánlivě pospává. Může mít přivřené oči, problémy s dýcháním. Ptákům napadeným bičenkami tečou sliny, často mají mokré opeření kolem zobáku, těžce polykají, vyplivují potravu. Mnohdy hynou přímo na krmítku či v jeho blízkosti. Smysluplná léčba volně žijících ptáků s trichomonózou není možná. Nákaza není na člověka ani další savce přenosná, pro ptáky je ale vysoce infekční,” vysvětlil dále Vermouzek.

Dodal, že pokud ptáka s trichomonózou pozorujeme, je potřeba přestat s přikrmováním alespoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a nechat důkladně vysušit – bičenku drůbeží sucho spolehlivě zabije.

Zároveň je důležité výskyt ohlásit ornitologické společnosti a taktéž informovat sousedy, kteří mají krmítka.

Ornitologové tak vyzývají, že pokud tedy přikrmujeme, dělejme to správně a zodpovědně, abychom ptákům spíš neškodili.

„Abychom se vyhnuli trichomonóze na krmítku, je klíčová prevence. Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus. Pravidelně pítko i krmítko čistíme a po umytí necháme důkladně vysušit. Ideálně používáme závěsná krmítka se zásobníky, kde se ptáci nesdružují ve velkých hejnech, namísto velkých dřevěných krmítek, ve kterých ptáci stojí v potravě a která se špatně čistí,“ prosí Vermouzek.

„Místo přikrmování na krmítku připravme zvonkům ideální přirozené prostředí, kde budou moci žít, hnízdit a sbírat potravu. V hnízdním období nekácejte stromy ani neprořezávejte keře, ohrozili byste hnízdění. Udělejte svou zahradu pestrou a různorodou. Takovou, kde ptáci najdou dostatek semen a bobulí pro sebe a housenek či pavouků pro mláďata. Pokud hospodaříte na poli, snažte se omezit chemii, zakládejte remízky s křovinami, úhory, zkrátka se snažte nabídnout místo ke sběru potravy a hnízdění. Mimo zimní období se nemoci šíří více než v zimě, proto doporučujeme od jara do podzimu ptáky nepřikrmovat, naopak ptákům vytvořit prostředí, kde by našli přirozenou potravu a nemuseli se shlukovat na krmítku,” shrnul na závěr.

Cenná data o výskytu zvonků může veřejnost dodat během nadcházející Ptačí hodinky - sčítání ptáků na krmítku, které proběhne od pátku 7. do neděle 9. ledna.

Ptákem loňského roku byl zcela jiný druh: káně lesní.