První posádka složená jen z civilistů zamířila do kosmu. A hned na tři dny

Startovní okno nosné rakety Falcon 9 s misí Inspiration4 firmy SpaceX miliardáře a podnikatele Elona Muska bylo otevřené od 2:02 SELČ, raketa odstartovala přesně ve 2:02:56 SELČ.

Jako náhradní termín, kdyby to nyní nevyšlo, byl určen hned následující den – pátek 17. září ve 2:05 SELČ.

Celá posádka vyrazila na oběžnou dráhu, které dosáhla deset minut po startu, poprvé. Tvoří ji dva muži – Jared Isaacman, Christopher Sembroski – a dvě ženy – Sian Proctorová a Hayley Arceneauxová.

Start vesmírné lodi zaplatil miliardář Isaacman, který je zároveň pomyslným velitelem tohoto kosmického letu. Let zcela civilní posádky umožňuje skutečnost, že je plně automatizovaný. V případě nutnosti může zasáhnout řídící středisko ze Země.

Let potrvá přibližně tři dny, které posádka stráví na oběžné dráze kolem Země v prostředí mikrogravitace ve výšce kolem 585 kilometrů nad zemským povrchem (tam se dostala tři hodiny po odstartování), tudíž sviští ještě výše, než jaká je orbita ISS. Je dokonce i ve větší výšce, než ve které operuje Hubbleův teleskop, upozorňuje agentura Reuters.

Jakmile se ocitlo na oběžné dráze Země, plavidlo začalo naši planetu obíhat jednou za 96 minut rychlostí 27 360 km/h. Crew Dragon Resilience má speciální vyhlídkovou kopuli z akrylátu.

Po třídenní misi na oběžné dráze má kabina Crew Dragon podle předběžného plánu přistát v neděli 19. září kolem jedné hodiny ranní SELČ v Atlantském oceánu. Avšak např. i vlivem počasí může dojít ke změně.

Již použitý první stupeň rakety Falcon po startu každopádně úspěšně přistál na plovoucí plošině Just Read the Instructions v Atlantiku, 544 km od místa vzletu, aby se mohl v budoucnu případně opět využít.

„Mise Inspiration4 je prvním samostatným pilotovaným kosmickým letem, který nemíří k nějaké kosmické stanici, od května 2009, kdy proběhla mise STS-125 raketoplánu Atlantis k poslední servisní návštěvě Hubbleova kosmického dalekohledu,“ připomněl na Twitteru specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a pražského ČVUT.

Jak pro Novinky vysvětlil Milan Halousek z České kosmické kanceláře a České astronomické společnosti, cílem mise je inspirovat celý svět a vybrat celkem 200 milionů dolarů (asi 4,29 miliardy korun) pro dětskou výzkumnou nemocnici St. Jude v Memphisu v americkém státě Tennessee. Polovinu částky zaplatil Isaacman sám. Mise jako taková je zaměřená i na lékařský výzkum dopadů pobytu ve vesmíru na lidský organismus.

Posádka:

Trénink vybrané posádky podle Halouska zahrnoval mj. i pobyt na horách, ve sněhu, s ubytováním ve stanu o velikosti menší, než je vnitřní prostor Crew Dragonu, aby se prověřily reakce posádky na stresové situace a aby zvládla přetížení až 4G.

Samotný šéf společnosti SpaceX Elon Musk s nimi cestu nepodniká, a na rozdíl od svých konkurentů Jeffa Bezose (Blue Origin) a Richarda Bransona (Virgin Galactic) se tak k hranici mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem – či za ni – nepodívá.

Jiní dva miliardáři, Richard Branson a Jeff Bezos, zamířili do kosmu už v červenci. Jenže ačkoli Branson s Bezosem poslali do kosmu rovněž i soukromé osoby, nebylo to na oběžnou dráhu – šlo pouze o tzv. suborbitální lety trvající několik minut. Nyní však půjde o třídenní pobyt na orbitě.